Střechy se rozdělují podle různých kritérií, například tvaru, množství plášťů (jedno a víceplášťové), svažitosti a podobně.

Vyberte si tvar

Mezi nejčastěji používané patří střechy sedlové a stanové, první jsou vhodné na domy obdélníkového půdorysu a skládají se ze dvou střešních tabulí spojených přímočarým hřebenem (v případě větších staveb se využívají střechy křížové a polokřížové, které tvoří protnutí dvou sedlových střech o stejné výšce). Ve druhém případě střechu představují čtyři trojúhelníkové plochy spojené do středového vrcholu a tento tvar se užívá hlavně u staveb čtvercového půdorysu.

Tvary střech
Tvary střech
Autor: www.shutterstock.com a KM Beta

Mansardová střecha je podobná střeše sedlové, ale obě střešní plochy jsou složené ze dvou dílů s odlišným sklonem. Valbový tvar vzniká „seříznutím“ střechy sedlové na protějších stranách a polovalbová má čela střechy zkrácená a čelní stěny jsou vyzděné. Pultová střecha s jednou střešní rovinou se hodí spíše na menší objekty, například garáže, přístřešky na auta nebo kůlny, v poslední době se však objevuje i u některých typů ekologických staveb. Podle sklonu se rozlišují střechy ploché (0 až 5° sklon), šikmé (do 45°) a strmé (nad 45°), nejčastější je 30 až 45 stupňů.

Od světla ke krovu

Při plánování střechy pamatujte i na to, že konstrukce musí větrat a při využití podkroví je třeba přivést pod střechu světlo. K proudění vzduchu do konstrukce slouží speciální tvary tašek s průduchy, denní světlo „dovedete“ střešními okny nebo vikýři – vlastně jde o zmenšené kopie částí střechy. Stavbu obvodových zdí domu zakončuje věnec ze železobetonu, nad který se vztyčí krov z dřevěných, ocelových nebo železobetonových nosníků, případně kombinovaný z těchto materiálů.

U rodinných domků stále vítězí klasická dřevěná konstrukce díky skvělým vlastnostem materiálu, který zvládá velké výkyvy teploty, má i výborné izolační vlastnosti a odolává chemickým vlivům z okolí. Úkolem krovu je nést krytinu a rozložit celou váhu střechy (včetně například sněhu) na obvodové zdi. Konstrukce krovu se řídí tvarem střechy, zvoleným typem krytiny, ale i dalšími faktory, třeba srážkami (v horách, kde hodně sněží, se vyplatí postavit střechu s větším sklonem, v jižnějších krajích s častým slunečným zářením s menším).

Teplo pod střechou

Myslete i na zateplení střechy, zvlášť plánujete-li  obytné podkroví. Když ji totiž dobře zateplíte, ušetříte až padesát procent za vytápění objektu. Jak na to? Možností je více, například ji můžete zateplit jednoduchou „sestavou“ z panelů opatřených horizontálními spoji pro sn

 

adnou montáž. Skládají se z ocelového pozinkovaného profi lu opatřeného otvory pro odvětrávání a odvodnění střechy, polyuretanové samozhášivé pěny s uzavřenou pórovitostí a parotěsné zábrany.

Odborník radí

Ing. Jana Sedláčková
Ing. Jana Sedláčková
Autor: www.shutterstock.com a KM Beta

Pořídíte si střechu provětrávanou, nebo neprovětrávanou? „V prvním případě je ve střeše vzduchová mezera, a to mezi tepelnou izolací, umístěnou mezi krokvemi, a pojistnou fólií (případně bedněním), která umožňuje ‚dýchání‘ izolace a dřevěných prvků střechy. Nedochází tu ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a následně možné hnilobě a plísním,“ vysvětluje Ing. arch. Jana Sedláčková. Vzduchová mezera má být minimálně 20 mm široká.

V dolní části střechy, u pozednice, se musí dostávat vzduch do mezery a nahoře u hřebene odchází větracími otvory ven. Provětrávaná střecha se hodí pro všechny typy střešních krytin (plechovou, asfaltovou, keramickou i betonovou). Kdežto u neprovětrávané střechy vyplňuje tepelná izolace celý prostor mezi krokvemi, vzduchová mezera neexistuje. Difuzní pojistná fólie, která leží přímo na tepelné izolaci, zabezpečuje, aby do střechy nezatékalo a nekondenzovala se vzdušná vlhkost. Tento typ je vhodný pouze pro profi lovanou krytinu (střešní tašky).