1 Vybírejte správné ovoce

Na marmelády, džemy, klevely (kašovité ovocné hmoty) a rosoly použijte hodně zralé plody, aby byly dostatečně sladké, pak můžete ubrat cukru. Na kompoty je naopak vhodnější ovoce vyzrálé do bodu, než začne měknout. Tak zůstane pěkně pevné a nerozvaří se.

2 Zvolte správný cukr

Zavařeniny nejlépe želírovacím cukrem, potom nemusíte přidávat petózu, protože je už přimíchaná do cukru. Na kompoty používejte kvalitní krystalový cukr, třeba i nerafinovaný (hnědý). Ten neobsahuje bělidla a při svaření s vodou je čistší, netvoří se tolik pěny, kterou je třeba odstraňovat. Sladit se dá i fruktózou neboli ovocným cukrem. V malém množství ho smí konzumovat také diabetici a obecně je zdravější než cukry řepné a třtinové.

Při vaření džemu je potřeba ovoce míchat a sbírat při tom pěnu.
Autor: Shutterstock.com
3 Pozor na umělá sladidla

Nečekejte od nich to samé, co od cukru, jinak budete nepříjemně překvapení. Cukr je konzervant, zatímco při použití umělých sladidel musíte přidat jinou konzervační látku. Třeba kyselinu benzoovou nebo marmelády a kompoty ukládat v chladu a ve tmě a velmi brzy je zkonzumovat. Při vaření marmelád pečlivě sbírejte vzniklou pěnu.

4 Víčka musí těsnit

Mezi nejoblíbenější patří zavařovací sklenice s patentními víčky. Praktická jsou šroubovací, dobře těsní, takže je snadno dotáhnete a dají se použít vícekrát. Jednoduchá víčka utěsňovaná zavařovací hlavou raději použijte jen jednou. Jinak se vystavujete riziku, že se plastový okraj poruší a víčko nebude těsnit. Na trh se vrátily i zavařovačky se skleněnými zabroušenými víčky, těsnicí gumou a pérovým uzávěrem. Jsou dražší, zato vydrží řadu sezon, jen gumu musíte po dvou až třech použitích dát novou.

5 Čistota půl úspěchu

Před použití zavařovací sklenice důkladně omyjte teplé vodě se saponátem, pak ve studené vodě a pořádně otřete dosucha. Pro jistotu je můžete nechat v troubě projít teplotou 100 °C, abyste zlikvidovali případné původce plísní. Sklenice nikdy naplňte až po okraj. Před uzavřením otřete okraj sklenice hadříkem namočeným v trošce lihu. Uložené kompoty pravidelně kontrolujeme, zda se na povrchu netvoří pěna nebo plíseň.

6 Nalepte štítky

Nezapomeňte si vyrobené dobroty označit štítky, na které si napíšete nejen obsah, ale také datum zavařování. Často se ve spížích a sklepech hromadí zásoby i z minulých let a kdo si má přesně pamatovat, která marmeláda je která.

Co je co

Kompot - konzervované čerstvé ovoce zalité nálevem

Džem - obsahuje kousky ovoce

Marmeláda - bez kousků ovoce, má tužší konzistenci než jam

Povidla - rozvařené švestky nebo hrušky, prolisované tak, že v nich nejsou slupky ani jádra

Rozvářka (klevela) - sterilované ovoce, lehce rozvařené a zahuštěné cukrem

Želé - čirá oslazená ovocná šťáva zahuštěná želatinou, určená zpravidla k rychlé konzumaci

Rosol - čistá šťáva získaná zatepla nebo lisováním, zahuštěná odpařením a přidáním cukru