Ani pravidelný přísun vitaminů a omezené dýchání v hromadné dopravě vás před zánětem horních cest dýchacích většinou neochrání. A když ochrání, podlehne jiný člen rodiny. A pak je jen otázka času, kdy si choroba udělá po rodině kolečko, někdy i dvě. Začíná to tradičním popotahováním, někde na hrudníku pociťujeme zvláštní tlak a při snídani nás překvapí bolest v krku. Co si dát, abychom nemuseli k doktorovi a na nemocenskou, která nás připraví o značnou část příjmů?

Všechny možné „itidy“

Infekce horních cest dýchacích se týká nosních dutin, nosohltanu a také hrtanové části hltanu. Z těch nejznámějších onemocnění jmenujme například rhinitidu (zánět nosní dutiny neboli rýmu), akutní faryngitidu (akutní zánět hltanu), laryngitidu (zánět hrtanu na hranici horních a dolních cest dýchacích) nebo tonzilitidu, což je velmi neoblíbený zánět mandlí neboli angína. Zánět hrtanu také může lehce přejít i do zánětu průdušnice a průdušek.

Chybí nám slunce a čerstvé povětří

Proč je právě v tomhle období tolik onemocnění dýchacích cest, je jasné. Organismus je oslabený, většinu času trávíme v uzavřených prostorách na rozdíl od jarních a letních měsíců. Svou roli hraje i nedostatek vitaminů ve stravě a málo slunečního svitu.

Co se s námi děje

Viry či bakterie vyvolávají v těle zánět – přirozenou imunitní reakci, kterou se tělo snaží odstranit příčinu obtíží. „Nejčastěji se ORL záněty projevují pálením až bolestí v krku, jež může vystřelovat do uší a pod úhel dolní čelisti, někdy dochází k reaktivnímu zvětšení lymfatických uzlin na krku. V případě postižení nosohltanu a dutiny nosní se přidává pálení v nose, rýma a nosní neprůchodnost. Celkové příznaky mohou být různě výrazné, od mírně zvýšené teploty po horečky se zimnicemi a třesavkami, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. U dětí se může přidávat zvracení či bolesti břicha,“ popisuje příznaky doktorka Bruthansová.

Na nedobrané léky zapomeňte

Nejhorší je, když lidé ve snaze za každou cenu zastavit nastupující chorobu vytahují nespotřebovaná antibiotika. Druhým extrémem je příznaky podceňovat, lidově řečeno nemoc přechodit. Okamžité nasazení antibiotik „pro jistotu“ je stejně jako naprostá ignorance varovných příznaků vyčerpaného organismu chybou. Na léčení zánětů horních cest dýchacích virového původu je nejlepší klidový režim, dostatečný přísun tekutin a užívání vhodných prostředků, které nežádoucí příznaky utlumí.

Proti ucpanému nosu a zmírnění bolesti v krku je možné využít léčivý přípravek ve spreji Bioparox.
Autor: archiv firem
Co si vybrat v lékárně

Přijde na to, co vás trápí. Na vlhký či suchý kašel se hodí kapky a spreje uvolňující ucpaný nos a zklidňující nosní sliznici (např. Nasivin, Olynth, Sanorin). Je vhodné je zkombinovat s prostředky ke snížení horečky a omezení bolesti (např. Panadol, Coldrex, Paralen, Ibalgin). Proti ucpanému nosu a zmírnění bolesti v krku je podle lékařky možné využít také léčivý přípravek ve spreji Bioparox. Domácí léčení ale nezabere na každého. Takže když ani po dvou až třech dnech nedochází ke zlepšení ani neklesá horečka, a naopak je vám hůř, raději se rychle vydejte k lékaři.

Nejlepším lékem na kašel z kuchyně je obyčejná cibule. Dokáže zázraky.
Autor: Shutterstock.com
Zapojte babské rady

Na kašel taky skvěle zabere cibule. Zkuste třeba cibulový sirup. Větší cibuli nejdříve oloupejte a nastrouhejte. Na dno zavařovací sklenice nasypte vrstvu cibule, zasypte ji lžící cukru a stále opakujte vrstvy, dokud není sklenice plná. Poslední vrstva musí být cukr. Zavíčkujte a nechte přes noc louhovat. Cibule pustí šťávu, kterou si během dne dávkujte po čajové lžičce třikrát denně. Cibulová várka vám vydrží v chladu maximálně tři dny. Další možností je cibulový čaj. Cibuli oloupejte a nakrájejte na silné plátky. Oloupejte jablko a také nakrájejte na větší kousky. Oboje dejte do hrnce s litrem vody a počkejte, až se bude vařit. Pak přidejte trochu majoránky. Dejte z ohně a nechte louhovat. Po deseti minutách přeceďte a oslaďte medem.