V první řadě je dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Jenže jak to poznat, když listí na stromech ještě chybí? Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé árónovité byliny, které jsou na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. A k tomu mají velmi podobné listy: dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě rozeznat například rašící listy medvědího česneku od mladých konvalinek je velmi obtížné.

Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

Jak spolehlivě poznat medvědí česnek

Podle listů:
Medvědí česnek: listy vyrůstají samostatně přímo ze země.
Konvalinka: listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.

Podle květů:
Konvalinka: má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
Medvědí česnek: má kulovitý květ, který voní po česneku.

Podle vůně:
Konvalinka: voní pouze květ.
Medvědí česnek: po česneku voní celá rostlina.

Konvalinka má oddenek a medvědí česnek cibulky. Když se však pokusíte z půdy rostliny vytáhnout, pravděpodobně se odtrhnou nad půdou. Museli byste být vyzbrojeni malou lopatkou, abyste si ověřili i tento znak. Vůně a způsob růstu (společný stonek, nebo jednotlivý růst) tedy napoví v tomto případě více. Dalším, ovšem nespolehlivým znakem je doba rašení. Konvalinka vyrůstá později, až když končí sezona medvědího česneku, ale co když někde začnou konvalinky rašit dřív? Nebo když mají konvalinky o něco menší listy než obvykle?

Medvědí česnek má rád vlhko a stín

Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Na zahradě mu dopřejte polostinné stanoviště pod keři nebo pod okraji živého plotu. Klidně můžete využít nějaké místo, které leží ladem, nebo místo pod nějakým ovocným či okrasným listnatým stromem, kterému na podzim opadává listí. Získáte tak zároveň i okrasnou rostlinu do míst, kde by kvůli stínu jiné rostliny živořily. Dobře se česneku medvědímu bude dařit i na severní straně domu.

Co je lepší – pěstovat medvědí česnek ze sazenic, nebo z cibulek?

Názory se různí. Někdo doporučuje obstarat si mladé rostliny medvědího česneku a vysadit je během března až dubna do řádků ve vzdálenosti 10 až 20 cm. Jenže tady je nebezpečí, že cibulky zaschnou nebo shnijí. Je třeba totiž vystihnout, kdy a jak často zalévat, aby cibulky zakořenily. Navíc se první úrody dočkáte až příští rok.

Lepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se v tomto případě lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby.

Cibulky raději sázejte do trsů (na jeden trs vysaďte deset i více cibulek). Česnek vytvoří záplavu štíhlých listů dorůstajících do výšky 20 až 30 cm. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí nádherně bílé květy.

Medvědí česnek má krátkou sezonu

Většina bylinek je nejlepší, když jsou mladé a křehké. Tak i u medvědího česneku se listy sbírají jen dva měsíce a toto období začíná právě v druhé půli března (záleží na počasí, nadmořské výšce). Potom rostlina zatáhne a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

Vedle první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek a pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.