Za vášeň k rybaření může tatínek

"Jsem dítě z rozvedené rodiny, prázdniny jsem trávila napůl s tátou a napůl s mámou. Táta jezdil se svou novou rodinou do Podhradí u Ledče nad Sázavou, maminka zase do vesnice Černé Budy, což bylo také u Sázavy. A já celé prázdniny přejížděla z jednoho místa na druhé, z oken vlaku jsem měla řeku pořád na očích, milovala jsem ji."

"Jednou mi táta uřízl lískový prut, vyndal z kapsy udičku a poslal mě do proudu. Maminka pak říkávala, že mě ze Sázavy vytáhli ve 14 letech. V pubertě jsem měla jiné zájmy, kupodivu víc než kluci mě přitahovalo divadlo, časem jsem se však k rybaření vrátila."

Rybaření dává Jitce Smutné klid...

"Co vám Sázava dala?"

"Naučila jsem se ji znát a odnaučila jsem se bát samoty. Na rybách je přenádherně, když jste sami. Pořád se pohybuju mezi lidmi, a tohle je pro mě zázrak."

"A vaše první úlovky?"

"Plotičky, karásci, ježdíci... Vidíte, ty jsem už dlouho nechytila."

"Kam dnes jezdíte na ryby?"

"Celostátní povolenka by se mi nevyplatila, není tolik času. Proto využívám soukromé revíry, jezdím k Prčici na Vrchotický rybník nebo do Kratonoh a nedalekých Obědovic k dalším kamarádům, Lence a Pepovi Václavíkovým. Lenka rybaření nemusí, kdežto pro Pepu to je celý život a také si ve vsi otevřel obchůdek s potřebami pro rybáře. Učí mě nové techniky a mlčíme spolu, rybaření je napínavé."

Fotogalerie
3 fotografie

"Ráda lovíte kapry. Není to obyčejná ryba?"

"Vůbec ne, kapr je bojovník, a než ho zdoláte – nedávno jsem chytla rybu dlouhou asi 70 cm – chce to trpělivost a je to zábava. Se štikou mám trošku problémy, přece jen jsem ženská a „prošít“ rybičku háčkem mi nedělá dobře. Pokud chytám štiky, tak na přívlač s umělou nástrahou (imituje pohyb živočicha, který slouží dravé rybě jako potrava), kdežto kapra na položenou (pruty položíte do stojanů, nástraha plave na dně nebo těsně nad dnem), případně na plavanou, kdy s prutem stojíte u vody."

"Když jsme byli společně u rybníka v Kratonohách, krmila jste kapry kukuřicí."

"Jasně, zdejší kapři z pískovny mají rádi kukuřici, a jiní třeba rohlík. Jedno jídlo na všechny? To vážně neexistuje. Rybařina je metoda pokusů a omylů, navíc je spousta přípravků pro podporu vůní a chutí. Když jsem kdysi sama dělávala těsto z dětské krupičky, přidávala jsem do něj pudink. Ale pozor, jedině malinový, protože moji kapři jiný nejedli!"

Žilková: Stropnického pes mě neposlouchá!

Žilková: Stropnického pes mě neposlouchá!

VIDEO: Zatímco miláčkem Martina Stropnického je roční zlatý retrívr Pipo, Veronika Žilková se raději mazlí s tibetským španělem Pafíčkem. „Ten jeho…celý článek