2°C
Bohouše po narození odmítli rodiče. „Protože měl určité problémy s krmením, vzala jsem si ho domů, aby byla jistota, že bude pravidelně jíst. No a on se tu tak zabydlel, že se stal členem rodiny,“ prozradila ošetřovatelka olomoucké zoo Dostálová s tím, že do zoo jezdí Bohouš jako do práce. „Funguje tam jako propagační zvíře, kdy je jeho úkolem bavit děti a pózovat při focení,“ konstatovala ošetřovatelka.
Takto vypadá pracovní den lenochoda Bohouše Pavel Ryšlink
Prolézačka nestačila, zabral i gauč
Bohouš si v domácnosti své ošetřovatelky nejvíc oblíbil obývák. Tam mu Dostálovi postavili prolézačku, aby mohl jako správný lenochod viset hlavou dolů. Ta už mu prý však v poslední době nestačí. „V poslední době zabral celý gauč a obývák je vlastně jeho teritorium,“ uvedla ošetřovatelka.
V noci se dožaduje pozornosti
Pokud není Bohouš v práci, přes den spí. Protože je nočním zvířetem, ožívá po půlnoci. „To se pak často stane, že se mu podaří z obýváku vylézt, přijde k nám do ložnice, budí nás a dožaduje se, abychom si s ním povídali nebo se mu prostě nějak věnovali,“ prozradila Dostálová a dodala: „Pokud se mu nevěnujeme, zaleze si pod počítač, kde se uvelebí na tiskárně a vypíná nám internet.“
Naučil se chodit na záchod
Největší Bohoušovou výhodou ovšem je, že na rozdíl od jiných domácích zvířat se nemusí venčit. „On se naučil chodit normálně na záchod. Bohužel je to nezaznamenatelné, protože se chodí jako všichni lenochodi vyprazdňovat zhruba jednou za čtyři dny a to v noci potmě,“ konstatovala Dostálová.
Bohoušek je velký mazel
Podle své ošetřovatelky je Bohouš velký mazel. O tom svědčí i to, že pod svou prolézačkou má obrovskou hromadu plyšových hraček. „Když jedeme do práce, tak ty nejoblíbenější musíme brát s sebou,“ konstatovala Dostálová a dodala: „Pokud jde o kontakt s lidmi, přestože má hrozivé drápy, je velice jemný. Ovšem umí se také pěkně vztekat.“
Lenochod a Rys, aneb když si lenochod oblíbí redaktora Blesku Pavel Ryšlink
Literatura o lenochodech říká
Lenochod dvouprstý (choloepus didactylus) patří do řádu chudozubých. Jeho domovinou je sever jižní Ameriky. Obývá korunové patro v tropických pralesích. Na zem slézá jen z donucení při přelézání ze stromu, který již spásl nebo při vyprazdňování. Aktivní je v noci, mimo období rozmnožování žije samotářsky. Žije zavěšený za silné drápy hlavou dolů. Má pomalý metabolismus, žaludek tvoří 1/3 hmotnosti z lenochodových šesti až osmi kilogramů. Živí se listí, výhonky, plody, ovocem, semeny a bobulemi. Potrava prochází střevy až 30 dnů. Dožívá se přes 20 let.
