1 Špatný výběr granulí

I když se považujeme za veliké milovníky psů, mnozí z nás při výběru psího krmiva raději šetří, nečtou etikety se složením granulí a mají nízké povědomí o škodlivosti obsažených látek. Většinou si šetření zdůvodňují tím, že lepší krmiva jsou zbytečně drahá, ale z dlouhodobého hlediska je to krátkozraké. „Peníze, které lidé ušetří na krmivu, potom stejně utratí za léčebné výlohy u veterináře, takže takové chování vlastně nedává smysl. Při nákupu by proto neměla být určující cena, ale především složení krmiva. Zdravý pes vyjde chovatele z dlouhodobého hlediska levněji,“ říká výrobce a prodejce psích krmiv Martin Pučálka. Pozorně je třeba sledovat etiketu u granulovaných krmiv podpořených velkou reklamou. Zrádné bývají i takzvané ekonomické řady, které jsou často svým složením pro psy vyloženě nevhodné. Většinu levných a nevhodných krmiv tvoří obiloviny, chemické konzervanty a zbytečná dochucovadla a soli, které nejsou dobré pro trávení a jsou jedním z nejčastějších alergenů. Když se příště podíváte na etiketu desetikolového pytle s granulemi někde v hypermarketu, možná se budete dost divit.  „Vhodné a zdraví prospěšné granule by neměly obsahovat chemické konzervanty, jako jsou BHA, BHT, propylgallát nebo sorban draselný, dále fosfáty, barviva nebo dochucovadla především v podobě většího množství soli, která je pro psy toxická,“ dodává Martin Pučálka.

Než vezmete další pytel s levným krmením, raději si pročtěte, co všechno obsahuje.
Než vezmete další pytel s levným krmením, raději si pročtěte, co všechno obsahuje.
Autor: Shutterstock.com
2 Moc krmení a jídlo od stolu

Tak jako nedokážeme správně dávkovat jídlo sobě, neděláme to ani zvířatům. Chyby v krmení vedou nejen ke zdravotním problémům. Poměrně často si vlastní nedůsledností pořádně znepříjemníte život. Vede to často k neposlušnosti a loudění jídla. Nejhorší, co můžete udělat, je krmit psa od stolu. Nejenže ho tím rozmazlujete, ale navíc se před ním shazujete. Dáváte mu totiž najevo, že je vám ve smečce roven. Nehledě na to, že na loudění zvyklý pes bude obtěžovat i cizí lidi například v restauraci nebo při návštěvě. Kromě toho je naše jídlo pro psa ve většině případů nevhodné. Přikrmování vařeným jídlem může mít za následek odmítání klasických granulí. Správně by měl pes dostávat jídlo každý den ve stejnou dobu a ve stejném množství. Když nedojí, jídlo seberte a dejte mu až zase další dávku. Při odměřování dávky se držte tabulek na obalu krmiva. Vždy je lepší krmit míň. Pozor dejte i na pamlsky, nikdy psovi nedávejte více, než je povolená denní dávka. Překrmený pes tloustne, nechce se hýbat a hrozí mu zdravotní komplikace.

3 Málo procházek

Pořídit si psa je velké rozhodnutí, které spousta lidí podceňuje. Hlavně lidé bydlící v bytě si musí uvědomit, že psa je potřeba pravidelně venčit. Podle veterinářů strmě stoupá počet majitelů, kteří si pořizují psy, i když předem vědí, že je nebudou moct venčit. Nebo se jim prostě večer už nikam nechce. Takže je od mala neberou ven, ale nechávají je dělat potřebu na papírové pleny nebo do kočičích toalet. Pokud nemáme zahradu, kde bychom mohli pejska kdykoliv vypustit, musíme pravidelně venčit.  Důležité je zvíře naučit již od mládí určitému venčícímu režimu, na který si zvykne. Nepravidelný venčící režim může u pejska způsobit problémy s udržením malé i velké potřeby. Minimum by ale měly být 3 procházky za den, v délce alespoň 20 minut. Ráno, v podvečer a večer před spaním. Pes by neměl být přes den bez čůrání více než 8 až 9 hodin. Ale ani zahrada vás povinnosti venčení nezbaví. Pejsek potřebuje vybít energii, pohrát si a socializovat se.

4 Pes neumí být sám

O tom, jak vypadá život vedle psa, který neumí být doma sám, by mohli vyprávět mnozí. Je to peklo. Štěkání, vytí a psí pláč mohou trvat hodiny a hodiny. Nejhorší je, že většina majitelů své psy nechává právě v chodbě za dveřmi, kde toho mohou nejméně zničit. Dobře vědí, že stačí zapomenout zavřít dveře do pokoje a pes se pustí do devastace zařízení. Pes je smečkové zvíře a není rád sám doma. Pokud máte zaměstnání, u kterého jste do noci v práci, je odpovědnější si pořídit kočku, která samotu snáší lépe. Doma by měl pes být maximálně 7 až 8 hodin. Aby to zvládl, je potřeba ho to učit od štěněte. Nejprve odejděte na čtvrt hodiny, pak na půl hodiny. Intervaly postupně prodlužujte. Když odcházíte, nikdy se dramaticky nelučte, Nejlepší je odejít a dělat jako by nic. Pejsek tak nebude mít pocit, že se děje něco nenormálního. To samé i při příchodu domů, kdy vás pejsek radostně vítá. Je dobré si nechat malinko odstup. Před tím, než pejska necháte delší dobu doma a odejdete do práce, vezměte ho na delší procházku. Dlouhou chvíli mu ukrátí zajímavé hračky, které bude mít na hraní pouze tehdy, když je doma sám. Když je pes rozený ničitel, doporučují cvičitelé naučit ho být v transportní kleci. Bude se vám hodit i na cestování. Dejte mu do něj oblíbený polštář, deku, hračku a misku s vodou. Postupně ho na ni nechte zvyknout. Za čas se při vašem odchodu sám schová do domečku a bude spát, dokud se nevrátíte. Ale takové řešení není vhodné na dlouhé hodiny.