Není to však úplně pravda. Pes domácí se od vlka liší v 36 genech (časopis Nature, březen 2013), z nichž 10 ovlivňuje právě trávení. A nejen v nich…

Obejdou se bez masa?

Vyhovuje tedy přirozená strava šelem také domácím zvířatům? Než se dostaneme k závěrům odborníků, osvěžme si ve zkratce, co to znamená BARF. Zkratka BARF se vykládá třemi způsoby: Bones And Raw Food (kosti a syrová strava), Biologically Appropriate Raw Foods (biologicky vhodná syrová strava) nebo poeticky Born Again Raw Feeders (znovuzrozeni k syrové stravě). Existuje také zkratka RMBD (Raw Meat Based Diets, syrová dieta s obsahem bílkoviny živočišného původu), která je založena na podobném přístupu: návratu k přirozené stravě masožravých šelem, z nichž domácí zvířata pocházejí (syrové maso, kosti, ovoce, zelenina).

Autor: Mountfield

Pro lepší pochopení ještě připomeneme taxonomické třídění živočišné říše. Masožravé šelmy se dělí na obligátní masožravce (životně závislí na příjmu živočišné potravy) a fakultativní masožravce (vedle živočišné potravy dokáží využívat i rostlinné zdroje). Pes domácí (Canis lupus familiaris) je považován za poddruh vlka obecného (Canis lupus). Oba patří mezi fakultativní masožravce. Liší se však podílem živočišné složky v potravě.

Pes zvládne i vegetariánskou dietu

Podle podílu živočišné složky v potravě se fakultativní masožravci dělí na druhy hyperkarnivorní (více než 70 % živočišné potravy), mezokarnivorní (50 - 70 % živočišné potravy) a hypokarnivorní (méně než 30 % živočišné potravy). A právě tam se vlk a pes rozcházejí.

Vlk je druh hyperkarnivorní, byť s velmi přizpůsobivým trávením. Kromě velké masité kořisti pozře i drobné obratlovce, bezobratlé, ovoce a další rostliny. To umožnilo domestikaci psa, která pak vedla k dalším genetickým změnám ve stavbě těla a funkci trávicího traktu: pes má slabší čelisti, menší zuby, méně objemný žaludek, delší střevo, ale hlavně jiné trávení. Ve srovnání s vlkem má totiž několikanásobně vyšší aktivitu genů kódujících produkci enzymů amylázy a maltázy, takže dokáže daleko efektivněji trávit škrob a další sacharidy (tedy rostlinnou potravu). To mu v průběhu domestikace umožňovalo lépe využívat zbytky po lidech a nyní ho řadí ke druhům mezokarnivorním.

Kvalitu granulí VivaVita pro dospělé psy potvrdilo umístění na předních příčkách ve srovnávacím testu časopisu dTest (září 2016) v konkurenci značek jako Royal Canin, Purina či Eukanuba. Obsahují 28 % kvalitního masa, vitaminy a minerály, fruktooligosacharidy, pivovarské kvasnice a chondroprotektiva. Prodává Mountfield.
Kvalitu granulí VivaVita pro dospělé psy potvrdilo umístění na předních příčkách ve srovnávacím testu časopisu dTest (září 2016) v konkurenci značek jako Royal Canin, Purina či Eukanuba. Obsahují 28 % kvalitního masa, vitaminy a minerály, fruktooligosacharidy, pivovarské kvasnice a chondroprotektiva. Prodává Mountfield.
Autor: VivaVita

Důležitý je zdravý rozum

Přizpůsobivost psího trávicího systému je ještě větší než vlčí. Z hlediska výživy může být pes dokonce považován za všežravce. Na rozdíl od vlka krátkodobě zvládne třeba i vyloženě vegetariánskou dietu, přestože zbytečně zatěžuje jeho organismus.

Pokud je však zvíře zdravé, můžete ho krmit BARF, konzervami či granulemi. Můžete mu klidně sem tam přispět i chutným soustem z vašeho stolu. Důležité je, aby jeho jídelníček tvořily minimálně z poloviny bílkoviny živočišného původu a aby se jednotlivé druhy stravy příliš „nemíchaly“.

„Na všechno je třeba zdravý rozum a přístup, aby to pro zvíře, ale i pro jeho pána z hlediska pohodlí a peněz bylo co nejpřijatelnější. Některý pes snáší dobře BARF, jiný naopak prospívá na granulích. Je o to zvolit rozumný kompromis, aby přilepšení nevedlo k obezitě nebo jiným zdravotním problémům,“ konstatuje MVDr. Jan Herčík a dodává: „Jen není dobré všechno míchat dohromady: jeden den vařené maso, druhý den BARF, třetí den granule a čtvrtý třeba konzerva jiné značky. To by byl na psí trávicí mikroflóru příliš velký nápor.“