V předjaří můžete prořezat jádroviny (jabloně, hrušně, kdoule), lísky a také bobuloviny (rybíz, angrešt atd.) Dávejte ale pozor, aby teplota venku neklesla pod minus 5 stupňů Celsia - při velkých mrazech totiž otevřené rány namrzají a nehojí se.

A kdy se pustit do prořezu peckovin, jako jsou slivoně, třešně, broskve nebo meruňky? Ty se v zimě neprořezávají!  Řežte je až v období od narašení pupenů do konce srpna. Na dobu řezu je nejnáročnější ořešák, na něj si nechte čas od června do srpna.

Nejprve trocha teorie:

Řez na pupen a na očko
Řez na pupen a na očko
Autor: Petr Hanzl
Zásadní význam hraje vztah mezi růstem kořenů a nadzemní částí, který souvisí s působením rostlinných hormonů. Po zkrácení nadzemní část rostlina omezuje růst kořenů a podporuje růst nadzemní části, aby dosáhla správného poměru mezi kořeny a korunou.

Nezapomeňte, že méně je více: výsledkem nadměrného zkrácení často bývá přehnaný růst! Strom by měl mít vyrovnaný poměr částí umožňujících růst (tedy listů a větví) a částí důležitých pro plodnost (což jsou květy a plody) a bude mít úrodu, pokud je řez přiměřený.

Místo a způsob řezu

Řezné rány musí být na části stromu, kde se snadno vyhojí, a to rovné, hladké, s neroztřepenými okraji a bez zatržené kůry.

NEJČASTĚJI BUDETE ŘEZAT NA:

  • větevní kroužek - když potřebujete odstranit celou větev.
  • na pupen nebo na očko - při zakracování výhonu, nebo letorostu (letorostem rozumíme nově vznikající výhony, které mají ještě listy). Po opadu listů na výhonech zůstávají pupeny a očka jsou nevyvinuté pupeny v místě, kde přirůstají listy k letorostu.
  • v místě větvení - tento řez použijete při zakracování větší větve, když máte zachovat správný poměr síly zakracované větve a boční větve,která pokračuje v růstu.

Postup při přořezu stromů.
Postup při přořezu stromů.
Autor: Petr Hanzl

Fotogalerie
5 fotografií