Kam se zbytky sklizené zeleniny, uschlými květinami, s posečenou trávou i opadaným listím? Založte si na zahradě kompost, ve kterém navíc uplatníte až 30% zbytků, které vám zůstaly při vaření v kuchyni. Je to jednoduché a vaše rostlinky se vám za vaše snažení odvděčí bohatou úrodou a zdravým vzhledem.

Kde kompost založit?

Najděte na zahradě spíše stinné místo. Zrající kompost potřebuje vlhkost a na přímém sluníčku by zbytečně vysychal. Nebudujte ho ani blízko místa, kde se často pohybujete. Tlející hmota kvasí a zrovna dvakrát nevoní.

Na vybraném místě nejprve odstraňte drny. Pozor na nejčastější chybu, které se laici při zakládání kompostu dopouštějí: Na dno kompostu nedávejte nic, co by bránilo přístupu drobných živočichů! Jsou to právě mikroorganizmy, žížaly a brouci, kteří budou hmotu zpracovávat a přeměňovat v humus!

Čím začít?

Rozhodně tedy dno nedlážděte nebo na ně nedávejte igelit či jiný nepropustný materiál.

V kompostu zužitkujete nejen rostlinný odpad ze zahrady, ale také až 30 procent zbytků z kuchyně
V kompostu zužitkujete nejen rostlinný odpad ze zahrady, ale také až 30 procent zbytků z kuchyně
Do spodní části budoucího kompostu naopak patří nalámané větvičky, štěpky z drtiče větví, sláma, stonky květin. Kompost prostě musí dýchat!

Pak už můžete střídat vrstvy.  Prokládejte vlhké se suchým, "zelené s hnědým" (dusíkaté s dřevnatým) a porézní  materiál s hutným. Zelené rostlinné zbytky (tráva, listy ze zeleniny atd.) prosypávejte hašeným vápnem. Jednou až dvakrát je také třeba v době zrání kompost překopat, nezapomeňte ho také prolévat vodou!

Co do kompostu patří a co ne

Co kompostovat?

  • ovocné a zeleninové odpady
  • kávové  a čajové zbytky
  • slupky ( kůra citrusových plodů ale jen v malém množství!)
  • hnědá lepenka a novinový papír – v malém množství, papírové ručníky
  • vaječné skořápky
  • trus malých zvířat (ale ne psí a kočičí)
  • listí, drnové řezy
  • uvadlé květiny, seno, posekaná tráva
  • nalámané nebo rozdrcené zahradní odpady, kůra, piliny

Co nekompostovat

  • kosti, zbytky a odřezky z masa
  • omáčky, tuky, majonézy
  • cigaretový popel a nedopalky
  • obsah pytlíků z domácích vysavačů
  • časopisy
  • oddenkový plevel ( např.svlačec, bršlice kozí noha, pýr...)
  • nemocné rostliny a chemicky ošetřené materiály
  • plasty, kov, sklo, kameny
  • nať z brambor
  • do kompostu rozhodně nepaří žhavý popel a lehce hořlavé materiály

Kompostér z černého plastu urychlí tvorbu humusu. Na snímku model K 390 (Mountfield)
Kompostér z černého plastu urychlí tvorbu humusu. Na snímku model K 390 (Mountfield)
Autor: Mountfield.cz
Jak všechno urychlit?

Kompost se promění v humus přibližně za půl roku, zkušení zahrádkáři si ale raději počkají i rok, kdy je nejkvalitnější. Všechno můžete urychlit, pokud si pořídíte plastový kompostér. Ten navíc bude na zahradě působit mnohem méně rušivě.

Můžete si sestavit kompostovaní silo, lepší volbou je ale speciální kompostér, vybavený průduchy, větracím systémem a spodními dvířky pro snadné vybírání hotového humusu. V hobbymarketech nabízejí široký výběr nejrůznějších velikostí a tvarů, takže se určitě vyberete.

Nejlepší je ale zvolit kompostér z černého plastu. Proč? „Více přitahuje sluneční svit. V kompostéru je potom také vyšší teplota, která urychluje zrání humusu,“ vysvětluje odborník Ondřej Bílý z Mountfieldu. „Nezapomeňte se také prodavače zeptat, z jakého materiálu je vyrobený. Optimální je HDPE, což je vysokohustotní polyetylen, který je na rozdíl od běžných plastů mrazuvzdorný, abyste na jaře nebyli nemile překvapení, že vám plast popraskal,“ radí na závěr.

Fotogalerie
5 fotografií