1 Špatně vybraný trávník

Základem úspěchu je vybrat si správný druh trávníku. Velkou roli hrají půdní a klimatické podmínky. Důležitá je i světová strana, na kterou je situovaný. Na plném slunci se bude dařit jinému než ve stínu. A pak je tu ještě otázka, k čemu ho plánujete využívat. Podle toho si pořizujete okrasný, sportovní nebo pro stinná místa. Pro každý je jiná travní směs s odlišnými vlastnostmi, složením a regeneračními schopnostmi. Když nebudete respektovat dispozice pozemku a účel využívání, zbudou vám jen vyholená místa.

2 Šetřit na osivu se nevyplácí

Základem pěkného trávníku je nejen kvalitní půda, ale i dobře vybrané osivo. Můžete nad tím mávnout rukou, protože přece tráva roste i na tom největším rumišti. Jenže jaká? Když chcete mít pěkný trávníček, který bude doslova vybízet k zutí bot a výšlapu naboso, sám vám nenaroste. Potřebujete osivo, které má minimum nečistot a vysokou klíčivost. Důležité je, aby trávník nerostl do výšky, ale do šířky. To jsou pak drny hustší a není tolik odpadu při sečení. Raději investujte do dražších osiv prověřených výrobců, kteří dodržují správné poměry složení.

Ve většině travních směsí je kostřava, která dobře zaplňuje prázdná místa na trávníku.
Autor: Profimedia.cz
3 Plevel trávu umoří

Vysít trávník je na plochách s dostatkem vláhy a slunečního svitu možné celoročně. Nejlepší jsou jaro a podzim. Pro dobrý výsev by měla být teplota půdy nejméně 8 °C. Trávy koření mělce, takže jim stačí tak 10 až 15 cm vysoká vegetační vrstva. Půda musí být zbavená kamenů, zrytá a zbavená plevelů, nejlépe nějakým totálním herbicidem. „Zejména jednoděložné plevele trávník znehodnocují. Pýr má široký list, roste rychleji než kostřavy a jílek anglický,“ radí Ivan Dvořák z Českého zahrádkářského svazu. „Bér a ježatka se rozkládají na povrchu, nevadí jim sekání a dusí vysetý porost. Jednoletá lipnice roční roste a kvete již velmi časně a brzy semení – zaplevelí v šířících se kolech vysetý porost. Tyto plevele se z porostu jen těžko dostávají. Některé lze likvidovat je ručně a na pýr dokonce neplatí ani to. Pomůže jen opakované použití Roundupu na rostoucí a obrážející pýr a desinfekce půdy dusíkatým vápnem, což je dobré provádět opakovaně. Mezi jednotlivou aplikací pozemek přeryjte,“ dodává Dvořák.

4 Bez zálivky semena zajdou

Na připravený pozemek se semena rozhazují rovnoměrně v dávce asi 2 až 3 kg na 100 m3. Nejlepší je vysazovat do kříže, tedy ve dvou směrech. To znamená, že nejprve dáte polovinu dávky jedním směrem a druhou rozhodíte kolmo. Dobrým trikem je lehká semena smíchat s pískem. Kdo má větší pozemek, měl by uvažovat o rozmetacím strojku nebo sypacím vozíku. Nakonec semena jemně zapravte hráběmi do půdy a utužte válcem. Semena začnou klíčit během deseti dní a nesmí vyschnout. Začněte opatrně kropit, kolem 5 l/m2. Optimální dobou zálivky je ráno nebo večer, kdy jsou teploty nižší, a tak nedochází k většímu odpařování vody.

5 Moc osiva trávník zničí

Na každé směsi je uvedeno doporučené množství semen na daný prostor. Je velká chyba si myslet, že když přidáte ještě víc, bude trávník o to hustší. Může se stát opak. Začnou mezi sebou bojovat o slunce. Výsledkem bude, že se vám sníží počet jemnolistých trav a trávník bude méně kvalitní a nebude dobře vypadat. Až tráva naroste do 8 až 10 cm, zkraťte ji o třetinu její délky. Pak se vyplatí nově založený trávník ještě dosít, aby byl hustší. Při každém dalším sečení snižujte nastavenou výšku na sekačce asi o jeden centimetr. V sezoně byste měli být na 3 až 4 centimetrech.

Celý speciál o trávníku a spoustu další dobrých rad a tipů o zahradě, bydlení a vaření najdete v dubnovém čísle měsíčníku Blesk Hobby.
Blesk Hobby 4/15 titulka
Autor: archiv