Doma si můžete předpěstovat v podstatě cokoliv – ze zeleniny jsou to například salát, zelí, kapusta, květák, brokolice, kedlubny, papriky, okurky a rajčata. Zeleninu jako špenát, mrkev nebo červenou řepu je lepší sázet rovnou do záhonku.

Test na klíčení semínek

Zasévejte vždycky v době, kterou uvádí výrobce na sáčku. Přerostlé sazenice se pak hůře ujímají na záhonku. Pokud vám doma zbyla semínka z minulých let, zkuste si udělat test klíčivosti – některá totiž po dvou letech schopnost klíčit ztrácejí. Na talíř si položte vatu nebo jen papírovou utěrku a navlhčete je. Nasypte tam 10 až 30 semen. Přikryjte perforovanou fólií a nechte několik dní na slunném a teplém místě. Když vzklíčí 70 % semínek, můžete sázet bez obav. Při poloviční úspěšnosti dejte na jedno místo dvakrát tolik semen, než je na sáčku doporučeno. Když vzklíčí méně než polovina, raději dojděte pro nové osivo.

Náš tip: Můžete vysévat i ve vlnách – například salát vysejte již v únoru, další várku v březnu, další v dubnu už do volné půdy. Budete pak mít přísun salátu po celé vegetační období.

Březen na zahradě: Co všechno nesmíte zapomenout

Pro výsev zeleniny se zahrádkářům osvědčily přípravek Agroperlit, lisované kokosové vlákno, jiffy nebo substrát k tomuto účelu určený. Jiffy jsou zakořeňovače, které při koupi vypadají jako malé placičky. Jsou vyrobené nejčastěji z rašeliny, je do nich přidáno hnojivo a obaleny jsou tenkou síťkou. Doma je necháte ve vodě trochu nabobtnat, abyste do nich semínko pak mohli vložit. Dobře v nich zakoření i náročnější druhy rostlin. Později je můžete lépe přesadit bez poškození kořenového balu. Výhodou je i jejich nízká cena – vyjít vás mohou na pouhé 2 koruny za kus.

Plíseň v květináči

Agroperlit, kokosové vlákno, jiffy mají jednu výhodu: jsou sterilní. Neobsahují tedy žádné plísně nebo mikroorganismy, a vaše rostlinky tak neskolí například velice rozšířené „padání klíčících rostlin“. Tato nemoc je příčinou až 80 procent nezdarů při předpěstovávání.

Zeminu si pochopitelně můžete připravit i sami: kvalitní zeminu alespoň z rok a půl starého kompostu smíchejte s rašelinou a můžete přidat i trochu perlitu. Tuto zeminu byste však měli propařit – právě kvůli tomu, abyste ji zbavili plísní a mikroorganismů. Vyplatí se dezinfikovat i substrát zakoupený v obchodech. Dejte ho na patnáct minut do trouby předehřáté na sto stupňů.

Zahrada v březnu: Připravte rozmrzlou půdu na výsev

Než se pustíte do vysévání, nechte semínka den ve vodě. Pokud zaséváte do misky, je dobré ji předem také vydezinfikovat. Naplňte substrátem misku do dvou třetin. Semínka dávejte do takové hloubky, jaká je výška semínka. Překryjte hlínou a zalijte vodou, nejlépe odstátou dešťovou. Jiffy se skládají na nádobu. Misku přikryjte průhlednou fólií a dejte na teplé místo, ideálně mezi 17 a 22 stupni Celsia. Jednou denně fólii odkryjte a dopřejte rostlinkám čerstvý vzduch. Když narostou první pravé lístky, rostlinky se rozesazují do jednotlivých květináčků. Použít se dají například kelímky od jogurtů s perforovaným dnem pro odtok přebytečné vody. Také v této fázi můžete objevit na trhu různé vychytávky – třeba květináčky, které se pak do záhonku zasadí celé a rozpadnou se.

Jak na přesazování

Obvyklá doba, kdy rostlinky putují ven, je polovina května, tedy po ledových mužích. Sazenice se vyplatí před přesazením „otužovat“. Měly by tedy postupně přivykat venkovním teplotám. Můžete je dát na balkon v době, kdy jsou venkovní teploty mezi 10 a 15 stupni Celsia. Lehce pod deset stupňů přežijí i v noci, pokud by však teploty klesaly k nule, dejte je zase dovnitř.