„Jedná se o rostliny, které jsou často velmi dekorativní a přitom odolné,“ obhajuje zahradník Jakub Krulich tyto květiny, které vinou módních vln upadly podle jeho slov naprosto neprávem v zapomnění.

Balzamína
Balzamína
Jednou z nich je například druh balzamíny – netýkavka konžská (Impatiens niamniamensis) – zvaná pro své typicky tvarované a výrazně zabarvené květy lidově také papoušek nebo papouščí strom. „Tato květina svým atypickým květenstvím potěší především všechny milovníky detailů. Pěstujeme ji buď jako pokojovou, nebo jako přenosnou, tedy od jara do podzimu v zahradě,“ vysvětluje odborník, ale zároveň upozorňuje, že jako všechny balzamíny je i tato rostlina velice náročná na živiny, musíme ji tedy často přihnojovat.

Ideálním místem je pro ni polostín, ve svém přirozeném prostředí se vyskytuje zpravidla ve stínu větších stromů. Nesmí přijít na plné slunce, neboť to by jí mohlo zcela spálit listy. „Je to vzrůstná rostlina, která vytváří keře, a proto se jí kvůli kompaktnějšímu vzhledu nesmíme bát zkracovat výhony,“ pokračuje pan Krulich. Ty pak můžeme použít na další množení řízkováním.

Lípěnka africká
Lípěnka africká
Další zajímavou rostlinou, jejíž sametové listy připomínají svým tvarem listy lípy, je lípěnka africká (Sparrmannia africana), známá též jako pokojová lipka, jejíž původní domovinou je Jižní Amerika. „Zhruba před dvěma sty lety ji do Evropy přivezl lékař, který se plavil po moři s kapitánem Cookem,“ doplňuje pěstitel, „a od té doby byla velice oblíbenou ozdobou parků a zimních zahrad. Ovšem není mrazuvzdorná.“ Musí se tedy také pěstovat jako přenosná rostlina.

Zajímavé jsou nejen její listy s jemnými chloupky, ale především dechberoucí bílé květy o velikosti zhruba pěti centimetrů s kontrastními hnědými prašníky, které se v celé své kráse objevují na jaře a začátkem léta. „Lípěnka je také vzrůstnější keř, a proto se ani zde nemusíme bát zakrácení,“ ujišťuje Jakub Krulich a dodává, že i ona vyžaduje vydatnou výživu a zálivku.

Video
délka: 06:20
480p 360p 240p

VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ: Balzamína, lípěnka africká a tořivka: pozapomenuté květiny našich babiček Prima TV

Trojici časem zavátých exotických krásek, jejichž půvab v našich domovech bychom se neměli bát znovu vzkřísit, završuje tořivka (Streptocarpus) či lidově krutiplod, trvalka původem z jižní Afriky a Madagaskaru, jejíž nádherné bohaté květy v nejrůznějších odstínech bílé, růžové, fialové, modré a červené připomínají petrklíč. „U této rostliny musíme dbát na to, že i ona má trochu vyšší nároky. Vyhovuje jí mírně kyselá, až neutrální zemina a přihnojování jen menšími dávkami hnojiva. Nesmí se zalévat do středu, jen do misky a jen tehdy, když rostlina slabě vyschne, abychom zabránili uhnívání kořenů. A také pro ni je zcela nevhodné přímé slunce, které by nezvratně zničilo její nádherné lesklé a lehounce chloupkaté listy,“ varuje zahradník.

Znáte tořivku, které se u nás říká také krutiplod?
Znáte tořivku, které se u nás říká také krutiplod?

Zcela raritní je u této rostliny neobvyklý způsob množení – pomocí listů. „Je to podobné jako u známé africké fialky. Odřízneme list a pak ho jemně nakrájíme na proužky. Ty pak namočíme do stimulátoru a napícháme do perlitu. Misku s perlitem umístíme do pokojového skleníku nebo do plastového pařeniště, svou službu splní ale i pouhý igelitový sáček. Zhruba za měsíc můžeme opatrně odhrábnout perlit a zjistíme, že už se tam objevují kořínky. Neměli bychom to zalévat, jen udržovat mírně vlhké a ve stínu,“ uzavírá pan Krulich.

Celý pořad VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ sledujte na Primě tuto neděli ve 12:25.