Jak to funguje? Kompostování napodobuje biologické pochody, které probíhají v půdě. Říká se jim humifikace a jde o rozložení mrtvé organické hmoty rostlinného a živočišného původu na humus neboli prsť, nejúrodnější a přirozeně prohnojenou zeminu.

Humifikační pochody však potřebují čas, a ten kompostér značně zkracuje. V rámci svých čtyř stěn totiž připraví maximálně vhodné podmínky, čímž značně uspíší celý proces. Je konstruován tak, aby mikroorganismy a bezobratlí živočichové, kteří jsou součástí humifikace, mohli co nejsnáze a nejúčinněji pracovat. Díky tomu vznikne kvalitní prsť podstatně dřív než přirozeným rozkladem.

Není to žádná věda

Založit kompost není vůbec složité. Většinu práce za vás udělá matka příroda, vy jí jen připravíte podmínky. Začít s tím můžete kdykoliv během roku. Při zakládání kompostu je třeba dodržovat pouze 3 jednoduchá pravidla:

  1. Kompost musí mít kontakt s půdou. Volné dno umožní přístup užitečným mikroorganismům, červům a žížalám.
  2. Kompost by neměl být na přímém slunci, větru nebo dešti. Kompostér proto musí mít víko nebo stříšku.
  3. Ke kompostéru byste měli mít pohodlný přístup celoročně, nejlépe po zpevněné cestě.

Při správném postupu získáte v kompostéru čerstvý kompost už za 2 měsíce. A jestliže si počkáte až rok, bude výsledkem vyzrálá prsť, vonící po lesní půdě. Pak už jen stačí zapravit ji mělce do půdy. Přibližně dvoucentimetrová vrstva dodá půdě výživu na celý další rok.

Jak správně kompostovat

Odpad můžete rozdělit do dvou skupin: měkký a vlhký zelený (tráva, zbytky zeleniny a ovoce) je bohatý na dusík. Suchý a tvrdý hnědý odpad (větve, papír) zase na uhlík. Na spodek kompostu založíte vzdušnou vrstvu hnědého odpadu asi do výše 15 cm. Ten umožní provzdušnění a odtékání přebytečné vody. Na ni přijde tenčí vrstva zelená, vysoká asi 5-7 cm.

Kompost by měl mít pestré složení, dostatek vláhy (občas nutno zalít, aby byl vlhký) a vzduchu (aspoň jednou měsíčně promíchat „hnědé“ se „zeleným“). Jestliže jste ho správně založili, začne se do dvou dnů zahřívat činností mikroorganismů. Horká fáze dosahuje teploty více než 50 °C a trvá řádově dny až týdny. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, při níž se likvidují zárodky chorob. Po tu dobu musíte kompost zásobovat dalším materiálem, protože bude tlením sesedat. Jestliže se hmota správně nezahřívá, je třeba ji zalít nebo přidat materiál. Jestliže chcete proces kompostování urychlit, zpracujte větve v drtiči nebo štěpkovači, případně můžete přidat zralý kompost nebo chlévský hnůj.

Jaký kompostér vybrat

Kompostovat lze v kompostovacích boxech či kompostérech. Minimální objem má být minimálně 0,5 m3, aby došlo k dostatečnému prohřátí celého objemu, a tím likvidaci škůdců. Podmínkou je dobrý přístup, abyste mohli kompost překopávat a snadno vyvážet kolečkem. Daří se mu v polostínu, přímé slunce ho příliš vysušuje.

Jaký kompostér byste měli vybrat? Ideálně kvalitní, vyrobený z vysokohustotního polyetylenu. Ten totiž nejlépe odolává mrazu a nekroutí se na sluníčku. „Běžně poskytovaná záruka našich kompostérů je sedm let, ale jejich výdrž může být klidně i dvojnásobná. Svědčí o tom fakt, že nezaznamenáváme v této komoditě téměř žádné reklamace,“ konstatuje Pfortnerová Nicole ze společnosti Mountfield.

Šikovný je také otočný ventil, kterým můžete regulovat přívod vzduchu, a tím podle potřeby určovat rychlost rozkladu. Na tvaru kompostéru nezáleží, kvůli působení vzduchu jsou však důležité ventilační otvory na všech stranách a horní odklápěcí víko pro rychlé doplnění dalšího odpadu. Praktická boční dvířka pak umožňují snadné odebírání hotového humusu.

Jak má být velký?

Jestliže máte malou zahradu, postačí pevný a kompaktní kompostér K 390, který pojme až 400 litrů biomasy. Horní víko je opatřeno ventilem pro regulaci proudění vzduchu (Na zimu zavřít, v létě otevřít!), spodní části má dvoje praktická dvířka pro snadné odebírání hotového humusu.

Kompostér K 390
Autor: Mountfield

Pokud pěstujete víc ovoce a zeleniny, případně obhospodařujete větší ploch, oceníte bytelný a stabilní kompostér K 700, do něhož se vejde až 720 litrů biomasy. Kónický tvar umožňuje snadné ukládání odpadu. Horní víko má panty pro otevírání jednou rukou a otočný ventil, sloužící k regulaci prostupu vzduchu. Vyjímání uzrálého kompostu umožňují boční dvířka v patě kompostéru.

Kompostér K 700
Autor: Mountfield

Jste-li příznivci klasického kompostování, přestavuje potom ideální řešení jednoduché, otevřené stavebnicové silo S 650, jež pojme až 650 litrů biomasy. Velmi rychle se v něm tvoří například kompost z posekané trávy. Když uzraje, silo jednoduše rozeberete, a máte okamžitý přístup k celé hromadě.

Kompostér S 650
Autor: Mountfield

Co patří do kompostéru?

  • Posekaná tráva, plevel, drny, listí, popel ze dřeva, větve, piliny, hobliny, kůra a další zahradní odpad
  • Zbytky ovoce, zeleniny a pečiva, kávová sedlina, použité pytlíky od čaje, skořápky z vajec a ořechů
  • Hnůj, močůvka, peří, chlupy, vlasy
  • Lepenka, papírové kapesníky, ubrousky

 

Co do kompostéru rozhodně nepatří

  • Kosti, odřezky masa, kůže, stolní oleje a tuky
  • Rostliny napadené chorobami, větve z tújí, pecky a slupky z tropického ovoce
  • Popel z uhlí a cigaret
  • Exkrementy masožravých zvířat a lidské, pleny
  • Plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, chemicky ošetřené materiály, potištěný papír