9°C
Čím různorodější materiál jsme do kompostu dávali, tím je kvalitnější a tím budou lepší i výsledky klíčivosti. Přesný poměr živin v kompostu se dá zjistit pouze půdním rozborem, ale orientačně stačí vědět, že čím je kompost starší a tmavší, tím je v něm více uhlíku. Obsahuje-li převážně trávu, obsahuje hodně dusíku.
Kompost nesmí být ani mokrý, ale ani suchý
Jako každý živý organismus potřebují mikroorganismy v kompostu přiměřené množství vody. Při jejím nedostatku zastavují ihned svou činnost a kompost přestává zrát. V opačném případě, je-li kompost příliš vlhký, dochází v důsledku nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům.
Správnou vlhkost určíme pomocí orientační zkoušky. Vezmeme kompostovaný materiál do ruky a stlačujeme ho tak pevně, jak se dá. Za optimální vlhkosti při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě. Pokud je kompost příliš suchý, při otevření pěsti se rozpadne. Pokud se při stisknutí mezi prsty objeví voda a vytlačíme více než jednu kapku, je materiál příliš vlhký.
Chyby v kompostu
Suchý kompost: Řešení je jednoduché – kompost řádně prolít nejlépe horkou vodou a jakmile bude k dispozici posečená tráva, zakrýt jí povrch kompostu. (Případně použít plachtu k zakrytí, aby kompost nevysychal). To samozřejmě platí u kompostu na hromadách či v ohrádce. Po prolití je kompost nutné převrstvit, aby se rovnoměrně provlhčil.
Kompost se pomalu rozkládá: Zimní měsíce, a zvlášť velké mrazy, zastavily rozkladný proces. Pokud kompost nezraje podle očekávání, pomůže jednak převrstvení, které zvýší aktivitu bakterií, teplotu, a tím urychlí rozklad. Zároveň můžeme přidat materiál, který udržuje strukturu a vlhkost (sláma, piliny, větve). Do kompostérů se s úspěchem používají i takzvané startéry, které zvyšují činnost bakterií, a tím se teplota uvnitř kompostu zvyšuje.
Ulehlý, mokrý kompost: Při nedostatku kyslíku probíhá v kompostu anaerobní rozkladný proces, při kterém vznikají různé zapáchající látky. Zápach může vzniknout u kompostu s vysokou vlhkostí a při skladování čerstvě posečené trávy. Proto musíme biologické odpady s jemnou strukturou, vysokou vlhkostí a vysokým obsahem dusíku (měkké, zelené a šťavnaté suroviny) smíchat se strukturním materiálem, který se pomaleji rozkládá, jako jsou například sláma či hobliny nebo štěpka. Proto platí, že čím častěji kompost provzdušňujeme, tím rychleji biohmota uzraje. Takže vidle do ruky a pusťte se do toho.
Zralost kompostu zjistíme testem klíčivosti
Chcete využít kompost k jarním výsevům či na záhony a nevíte, zda je dostatečně vyzrálý? Otestujte si jeho kvalitu: Mělkou misku naplníme prosetým kompostem a dobře ho navlhčíme. Nejprve vysejeme rychle klíčící semínka (řeřicha, fazole), přitlačíme je a zakryjeme fólií, abychom udrželi vlhkost. Jestliže po 3 až 4 dnech semena vyklíčí, je kompost zralý. Zelené děložní lístky svědčí o dobré kvalitě kompostu, zatímco žluté či hnědé výhonky o nedostatečně vyzrálém kompostu. Kompost ještě stále zraje a uvolňující se čpavek zabraňuje růstu rostlin.
