Hledáme levnější materiály: Stavíme slaměné domy

Azbestocementové desky, které kryly v 70. a 80. letech 20. století tolik oblíbené montované domky OKAL, se dnes považují za nebezpečný odpad. Pórobetonové panely nebo železobeton patří zase mezi materiály, které se prakticky nedají zlikvidovat. Cihly jsou sice kvalitní, výstavba z nich ale trvá dlouho hlavně proto, že se spojují materiály, které musí zatvrdnout a vyschnout. Hledáte moderní řešení? Nabízí se slámostavba.

Slisované balíky

Kdo pátrá po opravdu přírodním materiálu, nemá pro něj daleko. Balíky slámy jsou každoročně dostupné po sklizni obilí. Pro stavbu si musíte ohlídat, aby byly dobře vyschlé, ideální je nechat je jeden rok dokonale vysušit v krytém, dobře větraném prostoru. Slaměné domy se pak staví dvěma způsoby. První využívá konstrukci z nosných balíků, které však musí být velmi dobře slisované – z nich se staví zeď jako z cihel, spojují se vertikálně. Výhodou této techniky je velmi malá spotřeba dřeva. Druhý postup počítá s dřevěnou konstrukcí, která se vyplňuje slaměnými balíky. V obou případech se používají betonové základy, stavbu můžete opatřit vnější i vnitřní omítkou, takže nikdo nepozná, že je ze slámy.

Hurá na pole

U nás přichází v úvahu sláma pšeničná, žitná, ječmenná a ovesná (sláma ječmenná je však pro množství osin při manipulaci nepříjemná). Balíky se svazují nejlépe polypropylenovým motouzem. Z dřívějších dob stále přežívají lisy na malé balíky přibližně o rozměrech 30 x 50 x 60 cm. S těmito balíky se dobře pracuje, vlastně jako s cihlami. Novější lisy zpracovávají větší balíky o rozměrech asi 40 x 60 x 150 cm. Zeď z takových balíků rychle přibývá, ale stavba je nemyslitelná bez mechanizace. A cena? Sice pomalu roste s přibývající popularitou tohoto typu stavění, stále se ale balík klasických rozměrů 30 x 50 x 60 cm dá pořídit za 5 až 20 Kč/kus. Srovnatelně velká tvárnice Porotherm stojí okolo 50 Kč, zhruba stejně vás vyjde také Ytong.

Fotogalerie

7 fotografií

Dům architekta Jiřího Suského u Mladé Boleslavi

Autor: Ekopanely CZ, slamenedomy.cz a GreenWeaver.com

Sláma místo třísek

Jinou formu využití slámy a také jednodušší postup stavby nabízí lisované panely. „Ekopanely se vyrábějí z pšeničné slámy bez použití lepidel. Lisují se za vysokého tlaku a teploty a na povrchu polepují recyklovaným papírem. Srovnejte si je například s OSB deskami, které se vyrábějí z dřevěných třísek pojených lepidly. Ty jsou neprodyšné, kdežto ekopanely jsou difuzně otevřené, prodyšné. V konstrukcích se nemusí používat parozábrana, stavby z ekopanelů přirozeně dýchají,“ vysvětluje Jan Bareš z fi rmy Ekopanely výhody tohoto materiálu. Uvnitř stavby se tedy budete cítit příjemně, protože dýchá a současně zajišťuje kvalitní tepelnou izolaci. Panel akumuluje teplo, ideálním vytápěním jsou například infračervené topné systémy nebo keramická krbová kamna. V zimě slámové desky nepustí teplo ven, v létě horko dovnitř.

Kde ušetříte

Domy se totiž dnes hodnotí také podle toho, jak se v nich lidé cítí. Říká se tomu pohodovost bydlení, a ta je u stavby ze slaměných balíků i ekopanelů na vysoké úrovni. Nejdůležitější cenový ukazatel? Nízké energetické náklady na provoz domu. „Například vytápění přízemního domku o výměře cca 160 m2 stojí majitele včetně teplé užitkové vody měsíčně asi 1000 Kč. U klasické stavby dosáhnete tak nízkých nákladů pouze tehdy, pokud projektujete takzvaný nízkoenergetický dům s nuceným větráním – to se ovšem notně prodraží při výstavbě a instalaci celého zařízení,“ dokládá efektivnost Jan Bareš.

POSTAČÍ VÁM PŘÍČKA?

Ze slámy nemusíte hned stavět celý dům, třeba potřebujete na chalupě jen předělit stodolu levnou příčkou. Na kolik vás přibližně vyjde příčka 3 x 4 m ve srovnání s jinými materiály?

Prorovnejte si