Znáte exotičtější název, než Zamiokulkas? My v redakci rozhodně ne! Rostlina se sytě zelenými voskovatými listy pochází z Afriky a do čech se začala ve větší míře dovážet až před několika lety. Kromě velmi atraktivního vzhledu je její hlavní předností nenáročné pěstování.

Stanoviště

Zamiokulkasu se nejlépe daří na hodně světlém stanovišti, avšak bez přímého slunečního svitu. Ten by mohl listy popálit. Během zimy však rostlinu můžeme bez obav umístit přímo na okno. Květině vyhovuje běžná pokojová teplota, která by neměla dlouhodobě klesnout pod 10 - 12 °C. V každém případě ocení občasné rosení - hlavně pokud bývá vzduch v místnosti suchý, není ovšem nezbytně nutné.

Závlaha

Jak již bylo řečeno, rosení je v pořádku. Zamiokulkas není sukulent a zálivka proto musí být pravidelná -  každých cca 5 dnů - rozhodně však ne přehnaná. V takovém případě hrozí, že stonky rostliny začnou hnít. Pokud odjíždíte na dovolenou, nemusíte mít obavu, květina má v podzemní části velkou hlízu, která slouží právě jako zásobník vody.

Přesazování

Jelikož Zamiokulkas řadíme mezi hlíznáté rostliny, je čas od času třeba dopřát mu větší květináč. Přesazujeme každý jednou za rok až dva roky, ideálně v jarním období. Nový květináč nemusí být příliš velký, stačí pouze dopřát rostlině trochu míst navíc. Volíme lehký univerzální substrát pro pokujové rostliny, doplnit ho můžeme o trochu písku a rašeliny. Pokud nechceme rostlinu rovnou přesazovat, můžeme ji občas přihnojit standartním tekutým hnojivem nebo univerzálními hnojícími tyčinkami.

Ač to není příliš typické, můžeme se pokusit rostlinu rozmnožit. Nejjednodušším způsobem množení je oddělení části hlíz při přesozování. Komplikovanější metodou je pak zakořeňování listů.

Fotogalerie
3 fotografie
Zamiokulas.
Zamiokulas.
Autor: profimedia.cz