Pod pojmem blackout se skrývá několikahodinový či několikadenní výpadek dodávky elektrického proudu, ale jeho následky jsou mnohem závažnější než pár rozteklých lednic a večer při svíčkách. Úspěšnost jeho zvládnutí se neposuzuje podle délky trvání stavu bez proudu, ale podle počtu obětí! Blackout znamená skutečné nebezpečí, stav ohrožení.

ŘETĚZOVÁ REAKCE

Proč je blackout taková pohroma? Stačí se zamyslet – všechno důležité kolem nás je závislé na elektrické energii. Nastane-li situace, kdy její dodávka bude přerušena a nebude známo, kdy dojde k jejímu obnovení, nejenže kolabuje postupně vše, co na ní závisí, ale samozřejmě začne pracovat i psychika ohrožených lidí. Zejména ve velkých městech tak k samotné tmě a všemu, co s elektřinou v běžném životě souvisí (včetně zastavených výtahů či hromadné dopravy), kolabují dodávky ostatních energií, pitné vody. Potíže postihují i mobilní sítě, nejen kvůli přetížení. Kriminalita v takovém stavu ohrožení podle odborníků prudce narůstá po 48 hodinách, především proto, že se lidé snaží přivlastnit si pohonné hmoty, potraviny, vodu. Krize postihuje nemocnice, bankovní sektor…

Autor: Shutterstock

MALÝ BLACKOUT V PRAZE

Už to napovídá, že Česká republika něco podobného naštěstí nezažila. Vzdáleně podobnou situaci možná prožila půlka hlavního města před dvěma lety po explozi transformátoru v jedné z rozvoden. Za dvě hodiny ale bylo vše opět v pořádku. I tak ale událost vyvolala chaos – už jen to zděšení, že se „nikam nedostanete“. V Evropě obecně se zatím omezují výpadky proudu jen na pár hodin a postihují menší lokality. O podstatě blackoutu je nicméně dobré vědět, i o jeho možných následcích. A je určitě vhodné elektřinou šetřit, a zároveň je praktické být vždy připraven, byť na lokální a krátkodobý výpadek elektřiny.

PŘÍČINY BLACKOUTU

Technickým příčinám se maximální možnou měrou předchází, a samozřejmě energetické společnosti disponují rezervami. Plynulou dodávku elektrické energie prakticky ohrožuje především počasí, tedy extrémy v podobě mrazu, ledu či silného větru. Časté varování před „sezónním“ zvýšeným odběrem energie (např. v létě masivní používání klimatizací, chladicích zařízení apod.) jsou spíše preventivní kampaní, v konečných číslech se od jiného období roku nijak zvlášť neodlišují.