Weizen

Pšeničné pivo (weizen) je svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě se používá pšeničný slad. Má světlou až slámovou barvu, vysokou nasycenost a bohatou pěnu, převážně se prodává nefiltrované. Pro toto pivo je typická vůně kvasnic, jistá nakyslost a případná ovocná vůně.

Stout

Jako stout se označuje svrchně kvašené tmavé pivo typu ale. Vyrábí se za použití praženého sladu, ječmene a chmelu. Má typickou hustou pěnu, tmavou barvu a příchuť po praženém sladu, někdy může mít i ovocnou příchuť. Často se jedná o silné pivo (podíl alkoholu může být i nad osm procent).

Lambic

Patří mezi spontánně svrchně kvašená piva, která zkvasí díky tomu, co se do nich dostane ze vzduchu nebo co zůstane v nádobě z minulé várky. Tento postup je nejstarším postupem při výrobě piva. Dosud se takto vyrábí pivo především v Belgii, Holandsku a severní Francii.

India Pale Ale (IPA)

Patří do veliké rodiny piv typu ale. Toto pivo se v 19. století vyrábělo na export do Indie. Bylo silně chmeleno, aby vydrželo dlouhou cestu a nezkyslo. Chuť IPA v sobě na počátku nese příjemné ovocné tóny následované výraznou chmelovou hořkostí.  IPA patří mezi silnější piva.

Bock

Je ležák – spodně kvašené pivo, původem z Německa (Bock znamená v němčině kozel). Vyrábí se ve všech barevných variantách jako světlé, polotmavé, avšak nejtradičnější je jeho tmavá podoba.

SVRCHNÍ, SPODNÍ, SPONTÁNNÍ

Jaký je rozdíl mezi spodním a svrchním kvašením piva? Spočívá v druhu kvasinek, které se na výrobu toho kterého typu využívají. Zjednodušeně – při spodním kvašení se kvasinky drží u dna nádoby, kde pivo kvasí (při nižších teplotách), při horním kvašení (probíhá při vyšších teplotách) naopak stoupají ode dna vzhůru a kvašení probíhá na povrchu. A co stojí za „spontánním“ kvašením? To zajišťují kvasinky, které se do nádoby, v níž pivo kvasí, dostanou ze vzduchu či v ní zůstanou z předchozí várky.

Fotogalerie
6 fotografií