Nejen desítka, dvanáctka, černé a řezané: Dejte si jedno netradiční!

19. června 2017 ● 15:00

Zpět
na

Češi ještě nedávno byli, pokud jde o pivo, národem značně konzervativním. Znali desítku, jedenáctku, dvanáctku a nejvýš ještě pivo černé a řezané. Dnes už mají na výběr z nespočetných druhů, které vaří i pivovary po celých Čechách. Aby vám zachutnaly, nemusíte nutně vědět, v čem spočívá jejich výjimečnost nebo jak se vyrábějí. Ale i u piva není od věci se něco naučit. Zde je několik druhů piv, které možná ještě neznáte.

Weizen

Pšeničné pivo (weizen) je svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě se používá pšeničný slad. Má světlou až slámovou barvu, vysokou nasycenost a bohatou pěnu, převážně se prodává nefiltrované. Pro toto pivo je typická vůně kvasnic, jistá nakyslost a případná ovocná vůně.

Stout

Jako stout se označuje svrchně kvašené tmavé pivo typu ale. Vyrábí se za použití praženého sladu, ječmene a chmelu. Má typickou hustou pěnu, tmavou barvu a příchuť po praženém sladu, někdy může mít i ovocnou příchuť. Často se jedná o silné pivo (podíl alkoholu může být i nad osm procent).

Lambic

Patří mezi spontánně svrchně kvašená piva, která zkvasí díky tomu, co se do nich dostane ze vzduchu nebo co zůstane v nádobě z minulé várky. Tento postup je nejstarším postupem při výrobě piva. Dosud se takto vyrábí pivo především v Belgii, Holandsku a severní Francii.

India Pale Ale (IPA)

Patří do veliké rodiny piv typu ale. Toto pivo se v 19. století vyrábělo na export do Indie. Bylo silně chmeleno, aby vydrželo dlouhou cestu a nezkyslo. Chuť IPA v sobě na počátku nese příjemné ovocné tóny následované výraznou chmelovou hořkostí. IPA patří mezi silnější piva.

Bock

Je ležák – spodně kvašené pivo, původem z Německa (Bock znamená v němčině kozel). Vyrábí se ve všech barevných variantách jako světlé, polotmavé, avšak nejtradičnější je jeho tmavá podoba.

SVRCHNÍ, SPODNÍ, SPONTÁNNÍ

Jaký je rozdíl mezi spodním a svrchním kvašením piva? Spočívá v druhu kvasinek, které se na výrobu toho kterého typu využívají. Zjednodušeně – při spodním kvašení se kvasinky drží u dna nádoby, kde pivo kvasí (při nižších teplotách), při horním kvašení (probíhá při vyšších teplotách) naopak stoupají ode dna vzhůru a kvašení probíhá na povrchu. A co stojí za „spontánním“ kvašením? To zajišťují kvasinky, které se do nádoby, v níž pivo kvasí, dostanou ze vzduchu či v ní zůstanou z předchozí várky.