2°C
„Haf a haf a hafani / mají srdce na dlani. / Nad hafany prostě není, / vyléčí vás z odcizení. /Naučí vás milovat, /silou mnoha kilowatt.“ Takhle v jedné ze svých vtipných básní pro děti rýmuje český básník Jiří Žáček a v jedné sloce krátce shrnuje to, co z nás většina, ať pejskařů, či nepejskařů ví, totiž že psi své pány milují bez výhrad a bez podmínek, čehož lidský tvor ne vždy je schopen.
Ostatně i vědci potvrzují, že čtyřnozí chlupáči prožívají složité emoce lásky a náklonnosti. Podle nejnovějších výzkumů mají totiž psi v mozku stejné centrum jako člověk, které souvisí s pozitivními emocemi.
Pejsek sice dětem jejich rodiče nemůže zcela nahradit, ale často jim poskytuje to, na co již máma s tátou nestačí. Hafík je totiž neustále k dispozici a vždy připraven si hrát! Nikdy dítěti nevynadá a je možné se mu svěřit s čímkoli, aniž by to komukoliv vyzradil. Dítě se může chlupatému mazlíčkovi vybrečet do kožichu a neslyšet přitom obligátní větu, že chlapi přece nepláčou.
Podle psychologických výzkumů děti, jež vyrůstaly se psem, jsou přátelštější, sebevědomější a méně agresivní. Nesmělým dětem jejich čtyřnohý mazlíček pomáhá překonat sociální bariéry; díky němu děti chodí častěji ven, navazují více sociálních kontaktů a mají i dostatek pohybu.
V médiích se často dozvídáme o příbězích hrdinných psů, kteří zachránili dítěti život, o psích chůvách, které miminko přijaly jako vlastní štěně a láskyplně o něj pečovaly, o psech léčících dětskou duši a vnášejících radost do míst, kde je jí jako šafránu, jako jsou oddělení dětské onkologie. Zároveň k nám ale čas od času dorazí i děsivé zprávy o tom, kterak pes napadl dítě svého pána. Naštěstí jsou to ale výjimky, které vesměs potvrzují, že majitelé dostatečně nezvládli soužití svých potomků se psy a podcenili možná rizika.
Pes totiž je a navždy zůstane šelmou, byť domestikovanou. Ani s nejmírumilovnějším zvířetem na světě tak nemůže rodič nechat malé dítě zcela bez dozoru! Pes se může leknout neobvyklých pohybů a nemusí mít vždy svatou trpělivost s projevy pro malé děti tak typickými, jako je štípání, kousání nebo mlácení čímkoli o cokoli. Ve studii, kterou realizoval Státní zdravotní ústav na vybraných pražských školách, téměř 40 % žáků uvedlo, že do 12 let svého věku bylo pokousáno psem, přičemž se často jednalo buď o vlastního, nebo známého psa. I přes tyto excesy většina dětí na svého prvního psa vzpomíná celý život s láskou a čtyřnohého kamaráda chce nezřídka dopřát i vlastním potomkům.
Fotky z naší soutěže NejPes mluví za vše: v jednom momentě zachycují vzájemnou lásku dětí a jejich čtyřnohých kámošů a odrážejí vnitřní krásu milující psí duše.
Bernský salašnický pes, Zlínský kraj
Dlouhosrstá kolie, Středočeský kraj
Labradorský retrívr, Praha
Kříženec Ridgeback/Pitbul, Zlínský kraj
Cane corso, Ústecký kraj
Americky stafordsirsky terier, Jihočeský teriér
Německý ovčák, Středočeský kraj
Německý trpasličí špic, Královéhradecký kraj
Jack Russel, Ústecký kraj
Bullterier-stafford, Karlovarský kraj
Krysařík, Praha
Jezevčík, Praha
Líbil se vám některý z našich pejsků? Dejte mu svůj hlas! Jak? Na stránkách soutěže NejPes jednoduše vepíšete do vyhledávače jeho jméno a kraj, odkud je, a po odkliknutí se vám zobrazí pejskův profil s tlačítkem „Dej hlas“. Klikejte, lajkujte. Jste to vy, kdo rozhodnete o nejlepším psu Česka! Krajské internetové hlasování probíhá do 2. dubna.
