2°C
Pes je pro ženu téměř ideální partner: neodmlouvá, neskáče do řeči, pokaždé ji radostně vítá, je ochoten se kdykoli pomazlit, má svoji majitelku rád se všemi jejími chybami a náladami a nikdy ji nezradí a neopustí (na rozdíl od muže).
„Mám neustálou potřebu rozdávat dotýkání, přitulení, pohlazení, prostě jsem plná citu a násilím si muže najít nelze,“ vysvětlovala na jednom internetovém fóru žena s přezdívkou Eny, proč je její pes pro ni tak důležitý. „Je to o neustálém kontaktu, život není o samotě a smutku. Není na to čas, “ dodala.
Mluv se mnou...
V nedávném průzkum, který si nechala zpracovat jedna americká firma specializující se na chovatelské potřeby, každá pátá žena přiznala, že komunikuje častěji se svým čtyřnohým miláčkem než se svým partnerem. To může souviset s problémy v manželském či partnerském vztahu a poukazovat na její osamělost.
„Když někomu schází pocit pospolitosti a spojení s druhými lidmi, bude si to pravděpodobně kompenzovat domácími zvířaty, věcmi nebo bohem, ke kterým bude přistupovat jako k lidské bytosti,“ uvedl pomocný profesor z univerzity v Chicagu Nicholas Epley.
Pes skáče jak já chci...
Extrémním příkladem, kdy se zvíře stalo ženě náhražkou muže, byla nedávná svatba šestačtyřicetileté rozvedené Britky, která se za přítomnosti dvou stovek lidí provdala ve Splitu za svého psa, vystrojeného do bílých svatebních šatů. „Sheba žije se mnou už roky, rozesmívá mě a utěšuje, když jsem na dně. Nevím, kdo jiný by mi mohl dát víc než ona,“ řekla nevěsta deníku The Metro.
Hafani svým paničkám jejich lásku stejnou měrou oplácejí. Psi totiž mají ženy raději než muže nebo děti. Cítí, že ženy jsou k nim shovívavější a mírnější, lépe o ně pečují, mají slabší a měkčí hlas, což jim zní mnohem příjemněji. Navíc nejsou tak vysoké, svalnaté a chlupaté jako jejich mužští protějšci, tudíž není třeba se jich tolik obávat.
Seznámení...
Podle jedné ze studií, ženy navazují se psy rychleji kontakt a dvakrát více než muži s nimi komunikují, přičemž používají stejný typ mluvy, jaký uplatňují ve styku s malými dětmi a pro nějž jsou charakteristické vyšší tóny, zdrobněliny a velké množství otázek. U některých etnik v Oceánii, Austrálii a Jižní Americe jsou známy i případy, kdy ženy mláďata domácích zvířat samy kojí.
Jak stojí psáno v lidových anekdotách, jejichž neznámými autory museli být muži, ženy a psi mají také několik společných rysů, například výborně dokážou předstírat, že rozumějí každému vašemu slovu a nikdy nemůžete vědět, co si skutečně myslí. Krom toho jak psu, tak ženě nelze svěřit platební kartu.
