Spousta zelených rostlinek je zdraví prospěšná, přesvědčila se o tom Jolana jako dítě? "Jestli se ptáte, zda jsem v dětství okusovala kytky, tak to ne. Ale máme to v rodině, ačkoli syna Vojtu víc než okusování přitahovala hlína. Vždycky jsem měla hodně kytek ve velkých květináčích na zemi a kolikrát jsem synka načapala s pusou od hlíny. A protože zákazy nezabíraly, poučená chutěmi potomka jsem hrnkovky dala na jedno místo a před ně přišla zástěna na zámek" vypráví Jolana.

S moderátorkou jsme se setkali v květinářství, Jolana jeho vůni miluje.
Autor: Michaela Feuereislová

Splněná touha
Dává přednost řezaným nebo hrnkovým rostlinám? "Kytice mě vždycky potěší, ale když jdu do květinářství, tak pro hrnkovku. Před pár lety jsme se přestěhovali do domku, takže teď mám nádherný prostor, kam se rostliny vejdou. Ráda se na ně dívám a baví mě je opečovávat. Dřív jsem měla hodně tmavý byt, kytky musely stát u okna, kde bylo zároveň topení, takže odcházely jedna za druhou. A teď se kochám zimní zahradou s topením v podlaze a rostlinky to strašně baví. Bála jsem se, jestli jim teplo od podlahy nebude vadit, ale platí opak. Třeba araukárie roste jako vzteklá," libuje si.

Všechny stěny jsou prosklené a také to rostlinám svědčí. Po zimní zahradě, s křesílky a stolkem, Jolana vždycky toužila. "Jenže jde o poměrně nákladnou záležitost, navíc bychom ji zřejmě ani neužili, takže dnes je naše zimní zahrada součástí bydlení, respektive jídelny."

Má tu hodně ibišků, jeden z nich se s moderátorkou stěhoval už třikrát. "V posledním bytě skoro zašel, zbyl z něj holý klacek. Chtěla jsem ho vyhodit, ale můj muž povídá, vezmi ho s sebou, vyhodit se dá vždycky. Nedávala jsem mu moc šancí, a snad právě proto se najednou objevil první lísteček, druhý, třetí a dneska je to krásný obrovský strom."

Radost na dosah, krása na pohled
U domu mají zahradu, takže víc pěstitelské vášně směřuje Jolana ven. Spolu s jednou zahradnicí vybraly v obchodech 140 rostlin, vykopaly stejně tolik děr a zelený základ byl během víkendu na světě. "Já i muž jsme hodně zaměstnaní, proto tu máme hlavně traviny, trvalky (teď na podzim jsem vysadila kokardy) a keře. Výjimkou jsou tulipány, které nevyndávám a přesto se jim daří. Příští rok zasadíme ještě stromy, včetně ovocných, zatím nás těší převislý modřín, vrbičky a malé jehličnany, od smrčků až po cypřišky. A přibudou i stromkové růže a hortenzie," upřesňuje. Když je pěkně, sedí Jolana s mužem na terase, popíjejí kávu, pozorují zahradu a vedou řeči v duchu: Vidíš tamhle tu trávu, jak se vzpamatovala? "Nikdy předtím by mě tohle nenapadlo, ale dneska máme radost, když se rostlinám daří, jsme pyšní na tu krásu."

Kterou si dá do vázy?
Kdybychom mohli květiny natrhat na Jolanině zahradě, pak by to určitě byly pivoňky. "Taky mám ráda kosatce, gladioly a v létě vůbec hodně barevné květiny, ale klidně si přinesu i kytici lučních květů. V podstatě mě potěší každá kytička."

A co třeba exotické rostliny jako například strelície? "V pěkné kompozici, proč ne, jenže neméně nádherné se mi zdají kopretiny, které si příští rok vysadím. Moje oblíbené hrnkovky jsou hyacinty, ale stejně tak se těším, až mi vykvete amarylka."

S moderátorkou jsme se setkali v květinářství, Jolana jeho vůni miluje. "Nejde jen o kytičky, nebo zeleň, mně voní zdejší atmosféra. Nedávno jsem si koupila druhou orchidej, tu první jsem si přivezla z Německa. Když odkvetla, zůstal jeden šlahoun a já pěstitel jdoucí cestou pokus-omyl jsem dumala, jestli ho nechat být. Nakonec jsem ho ustřihla, za měsíc vyrazil nový šlahoun a teď orchidej pokvete už počtvrté," raduje se.

Květinářství Plumérie v Praze děkujeme za umožnění fotografovat.