Komondoři: Kojily je ovce, ale beránci to nejsou!

O komondorech se už roku 1673 zmiňoval J.A. Komenský. Ale jejich původ je daleko starší. Některé prameny uvádějí, že do Evropy přišli už před více než tisíci lety s s pasteveckým kmenem Kománů, kteří prchali od Žluté řeky před nájezdy Mongolů. Usadili se nakonec v maďarských puzstách.

O jménu vedou jazykovědci spory. Nejpravděpodobnější verzí je spojení koman-dor, tedy pes Kománů. Ale může to být i tak, že Maďaři na něj volali komor kedvü – tedy "ten s mrzutou náladou“…Komondor si na pastvině vybral vyvýšené místo, kde jako by nevšímavě odpočíval. Stačilo ale, aby se k hranici přiblížil vetřelec, a bylo zle!

Komondoři mají v genech absolutní fixaci na jediného pána. V dnešní době se  proto hned od malička musí vychovávat tak, aby respektovali i další členy "smečky".

Pes, který se cítí být ovcí, ale beránek to není!

Dávní pastevci potřebovali v dobách, kdy byli v podkarpatské kotlině přemnožení vlci a medvědi, dokonalé strážce svých stád. Dnešní podoba i vlastnosti komondorů jsou tedy výsledkem nikoliv křížení a šlechtění, ale tvrdé, nemilosrdné selekce.

Komondor se dědil z otce na syna. Štěně bylo krátce po narození odebráno matce a začala ho kojit ovce. Vtisklo si tak její pach místo feny a mělo potom  blíže k ovcím, než ke psům. Stádo tak považoval komondor za svou „smečku“, kterou instiktivně bránil proti predátorům.

Vlastnosti i vzhled jim dal nemilosrdný výběr

„Pastevci i mezi takto vychovanými psy dělali selekci. Nevhodné psy, kteří měli například příliš rozvinutý lovecký pud a ovce proto honili, buď nepřipustili k další reprodukci nebo je usmrtili,“ říká Karin Mikolášová z Havířova. Je jedna z mála těch, kdo se spolu manželem chovem tohoto plemene u nás zabývá (viz www.komondor.cz).

„Další selekci zajistila sama příroda. V tehdy tvrdých podmínkách přežili bez jakéhokoli ošetření jen ti nejsilnější a nejživotaschopnější jedinci,“ dodává.

Dredy je chránily před tesáky vlků

Komondor je jedním z mála plemen, které s věkem mění svůj vzhled. Po narození je to krásná chlupatá koule, ale už v 7. až 9. měsíci mu srst začne plstnatět a vytvářet charakteristické dredy.

To není samoúčelné. Pokud stádo napadl vlk nebo medvěd, komondor měl při jeho obraně velkou výhodu. Predátor se mu přes dlouhé plstnaté provázky nedokázal dostat na hrdlo, v tlamě mu zůstal jen chuchvalec chlupů. Tyto dredy ale také umožňovaly psovi přežít v drsných klimatických podmínkách maďarských puzst.

Civilizací nezkažené plemeno se do bytu nehodí!

Přesto, že se nakonec toto maďarské národní plemeno podařilo po válce nadšencům za přispění vlády zachránit, patří komondoři stále mezi hodně vzácné psy. Jejichž počet je ve světě velmi malý a bez zájmu příznivců mu hrozí vyhynutí.

Pokud byste uvažovali o tom, že si ho pořídíte, musíte vzít v úvahu, že to není společenské plemeno, které by bylo ochotné hrát roli pokojového mazlíčka. Do jeho chovu se může pustit jen zkušený chovatel, který pochopí jeho povahu. Komondor je introvert, po staletí vedený k tomu, aby se uměl rozhodovat samostatně a s vlky si poradit ve dne v noci. Miluje svobodu a musí mít dostatečně velké území, které bude hlídat.

V genech má také další vlastnost: Absolutní fixaci na jednoho jediného pána. Jen toho bezvýhradně respektuje a je mu mimořádně věrný. K cizím lidem je už od štěněte ostře odmítavý. Pro svou nedůvěřivost vyžaduje správnou socializaci hned od počátku a důslednou výchovu zkušených rukou.

Zdroj a spolupráce: Karin Mikolášová, chovná stanice Komondor Király Puzsta