2°C
„Můj pes je na lidskou stravu v minimálních dávkách zvyklý odmalička, takže mu její pestrost nemůže uškodit. Krmím ho granulemi StarVita, sem tam mu přilepším kapsičkami nebo konzervami stejné značky a nechám mu poslední sousto od stolu. Není totiž pravda, že se do granulí nesmí nic přidat. Pokud firma vyrábí granule, konzervy či kapsičky jedné řady, dají se kombinovat, protože mikroflóra žaludku je na tento druh krmiva přizpůsobená. Klidně tak můžete psovi přilepšit a zvolit kompromis, aby bylo krmení vhodné ze zdravotního hlediska a přitom chutné, ale aby zároveň bylo přijatelné pro jeho pána z hlediska pohodlí a peněz,“ dodává.
Přesto existují potraviny, kterými byste psa v žádném případě krmit neměli. A je jich docela dost.
Čokoláda a káva: Hrozí srdeční arytmie
Čím tmavší, tím horší. Čokoláda obsahuje pro psy toxickou sloučeninu theobromin, podobnou kofeinu. Ten vytlačuje látku adenosin, regulující srdeční rytmus, a zvyšuje množství vápníku v srdečních buňkách, což vede k výraznému zesílení stahů srdce. Čokoláda ve větším množství (smrtelná dávka pro zdravého psa je asi 300 mg/kg váhy) může vyvolat průjem, záchvaty zvracení, srdeční arytmii, bezvědomí, a dokonce i smrt. Navíc se z těla vylučuje velmi pomalu, takže působí dlouho a její účinek se při opakovaném požití může násobit. Podobně funguje i kofein obsažený v kávě. Smrtelná dávka je 100–200 mg/kg váhy.
Zelenina a ovoce: Průjem je to nejmenší
Neplatí to samozřejmě o vší zelenině a ovoci, měli byste ale znát ty rizikové. U avokáda představuje toxickou složku látka zvaná persin, která poškozuje tkáně hlavně srdce a plic. Výsledkem jsou dýchací a žaludeční potíže – na těch se podílí také vysoký obsah tuku.
Cibule, pórek, česnek zase obsahují sloučeniny síry (sulfidy), které narušují buněčnou stěnu červených krvinek a poškozují barvivo hemoglobin, nutné pro přenos kyslíku. Zatímco lidský organismus se s toxicitou dokáže vyrovnat lépe, psi jsou na ni citlivější. Projevuje se bolestmi břicha, průjmem, dušností, zrychleným dýcháním a tepem, může dojít až k smrti kvůli nedostatku kyslíku ve tkáních (vnitřní udušení). Zákeřné je, že sulfidy fungují kumulativně – i malé množství podávané opakovaně v časovém odstupu vede k nedostatku krvinek a kyslíku, což přetěžuje orgány.
Syrové brambory jsou jedovaté kvůli obsahu alkaloidu solaninu, většina se ho však zlikviduje vylouhováním do vody při vaření, takže vařené brambory konzumovat lze. Jako hlavní potravina však pro psy vhodné nejsou, protože psi bramborový škrob hůř tráví. V malém množství však škrob představuje vhodný zdroj energie u psů alergických na lepek.
Nezralá rajčata obsahují rostlinný jed tomatin (příbuzný solaninu z brambor), jehož množství s dozráváním klesá. K příznakům otravy patří letargie, nadměrné slinění, dýchací problémy, zvracení, průjem nebo zácpa, rozšíření zornic, křeče. Rajčata obsahují i také jed atropin, který může u psa způsobit rozšíření zornic, třes a srdeční arytmii. Nejvyšší koncentraci obou jedů se nachází ve stoncích, listech a hlavně v květech. Zralé plody by nebezpečné být neměly.
Pecky ovoce (broskve, meruňky, třešně, jablka, hrušky) obsahují amygdalin, uzavřený uvnitř. Pokud pecka praskne, uvolňuje se z amygdalinu jedovatý kyanid. Kyanidy blokují v buňce možnost využití kyslíku, takže dochází k otravě vnitřním udušením. Amygdalinu je sice v ovocných jádrech jen malé množství, takže pecky způsobují spíš zácpu až blokádu střev, případně dušení než otravu, ale každopádně je zbytečné jimi psa krmit. Pokud mu chcete přilepšit vitaminy, jádra či pecky odstraňte. Ale ani tak to nepřehánějte – vysoký obsah ovocných cukrů v trávicím traktu kvasí, což způsobuje nadýmání a průjmy. Nadměrné množství vitaminu C pak zatěžuje ledviny a může vést ke vzniku močových kamenů.
Vyhněte se při krmení psů i rozinkám. Už malá dávka může způsobit vážné komplikace a vést ke zvracení, průjmu až k selhání ledvin. Nebezpečné jsou i čerstvé hrozny, i když méně.
Vepřové maso, játra, bílky: jedině vařené!
Ze syrového vepřového masa, případně zvěřiny se pes může nakazit Aujeszkyho chorobou (infekce postihující nervový a dýchací systém, která se podobá vzteklině a v první fázi se projevuje svěděním). Toto virové onemocnění přenáší hlavně prase domácí a divoké, v ČR se však díky veterinárnímu dohledu nevyskytuje. Přesto je lepší zmíněné druhy masa převařit, čímž se viry zlikvidují.
Játra obecně patří k nejhodnotnějším masům vůbec. Mají vysoký obsah plnohodnotných bílkovin, železa a vitaminů rozpustných v tucích (A, B-komplex, D). Obsahují také zinek a měď, které zajišťují správné fungování nervového systému. Nesmí se to s nimi však přehánět. V syrovém stavu, případně při podávání vařených jater častěji než 3× týdně hrozí předávkování vitaminem A, který tělo nedokáže ve větším množství zpracovat. Hypervitaminóza má za následek deformaci kostí a úbytek hmotnosti.
Žloutky syrových vajec obsahují biotin (vitamin B7 neboli H), nezbytný pro dobrou srst a vývoj nervové soustavy. Syrové bílky zase obsahují bílkovinu avidin, která částečně účinnost biotinu ruší. Pokud dáte psovi celé syrové vejce, zbude biotinu dost, aby to mělo pro tělo přínos. Podávání samotných bílků však může vést k nedostatku (avitaminóze) vitaminu B. Je proto lepší podávat samotný žloutek, ovšem z ověřeného zdroje, abyste vyloučili riziko salmonely. Jinak nabídněte raději vejce vařené.
Alkohol, ořechy, houby: hrozí otrava
I malé množství alkoholu je pro psa toxické – může vyvolat zvracení a kolaps, dokonce i smrt. Alkohol totiž působí jako neurotoxický jed a psí tělo nedokáže produkovat enzymy (alkoholhydrogenáza ad.), které alkohol rozkládají na jednodušší, pro tělo méně jedovaté látky.
Syrové kynuté těsto v teplém prostředí žaludku mnohonásobně nabude, čímž podstatně naplní žaludek a zvýší riziko jeho přetočení (torze), které bez včasné operace končí smrtí zvířete. Navíc při kvasných procesech v žaludku vzniká pro psa jedovatý alkohol.
Muškátové a makadamové ořechy mohou vyvolat třes, zvracení křeče a dočasné ochrnutí. Mechanismus toxicity není znám. U psů mohou vyvolat průjem a žaludeční nevolnost i skořápky vlašských ořechů – v tomto případě je příčinou plíseň, která napadá ořechy při zvlhnutí. Ta se může vyskytnout i u mléčných výrobků, ovoce a jiných potravin, je proto třeba kontrolovat jejich kvalitu. Ořechy (a med) mohou také vyvolat alergickou reakci.
S houbami je to ošemetné i u lidí, pečlivě je rozlišujeme na jedlé, nejedlé a jedovaté. Mlsný jazyk ovšem vítězí. Psi sice mohou jíst většinu vařených hub jedlých pro lidi, je však zbytečné jim je dopřávat. Obsah přírodních toxinů, který dokáže psí tělo zvládnout, je podstatně menší, nemluvě o škodlivosti požití syrové nebo jedovaté houby. Bolesti břicha, zvracení a průjem jsou to nejmenší, hrozí i křeče, poškození jater nebo ledvin, bezvědomí až smrt. Při sbírání hub proto raději dejte pejskovi náhubek.
Sůl, tuk, mléko: tělo si s nimi neporadí
Sodík obsažený v soli je v malém množství nezbytný u psů stejně jako u lidí: reguluje rovnováhu tekutin v těle a podporuje nervovou aktivitu. Jeho nadměrné množství však zabraňuje vylučování odpadů látkové výměny: zatěžuje ledviny, dráždí žaludek i střeva, vede k poruše minerální rovnováhy v těle a v dlouhodobém horizontu k těžkému selhání ledvin nebo poškození mozku. Pro psa je smrtelná dávka kolem 4 g/kg tělesné hmotnosti. Otrava je zrádná, většina příznaků se objeví až 48 hodin po požití, kdy už může být pozdě. Slaná strava navíc vyvolává pocit žízně a přeplnění žaludku vodou může u velkých plemen způsobit nadýmání a následně torzi. Zkrmování slaných lidských potravin (zejména uzenin) je opravdu nevhodné. Stačí porovnat průměrnou lidskou (62 kg) a psí (20 kg) váhu: Co myslíte, které tělo zvládne sůl z jednoho plátku šunky zpracovat lépe?
Kravské mléko obsahuje mléčný cukr (laktózu), který psí organismus, zejména dospělý neumí ve větším množství zpracovat a obvykle na něj zareaguje průjmem. Na druhou stranu je zdrojem kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálů, zejména vápníku. Pokud chcete psovi přilepšit, můžete mu jednou, dvakrát do týdne nabídnout kysané (fermentované) mléčné výrobky (jogurt, kysané mléko, podmáslí, kefír) případně neochucené čerstvé sýry (lučina, žervé, Cottage), které obsahují minimum laktózy, ale zato prospěšné probiotické kultury. Můžete do nich rozmíchat třeba syrový žloutek, nekombinujte je ale s masem ani ovocem. Dobrou alternativou kravského mléka je také mléko kozí.
Nadměrné množství tuků v těle u psů (stejně jako u lidí) může způsobit zánět slinivky břišní. Vhodná proto nejsou příliš tučná masa, čokoláda ani mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku.
Vylekali jste se? To je dobře…
U čokolády, kávy, avokáda, rozinek, cibule, česneku a alkoholu právem, ty do psí misky rozhodně nepatří. U ostatních výše zmíněných potravin není riziko zásadního poškození zdraví tak vysoké, pokud je pes nepozře v kritickém množství.
Jestliže tedy sdílíte laskavý názor pana veterináře Herčíka, že psovi patří poslední sousto, patříte k většině pejskařů. I tak byste měli vzít na vědomí, že je však úplně zbytečné riskovat a krmit psa lidskou stravou. Pes jako masožravec má jinou skladbu potravin než člověk jako všežravec. Respektujte proto jeho přirozené potřeby a vyhněte se při krmení zbytečným experimentům. Pokud chcete čas od času svému mazlíkovi přilepšit, případně mu zpestřit jídelníček, sáhněte spíš po kvalitních kapsičkách či konzervách.
