9°C
Před samotným založením byste na pozemku měli ukončit veškeré stavební práce. A pokud jste se rozhodli zavlažovat ho automaticky, pak systém, který má rozvodné potrubí a další prvky skryté v zemi, instalujte dříve, než pozemek připravíte k setí. Půdu zorejte nebo hluboko zryjte, posbírejte z ní všechny kameny a hlavně u novostaveb zbytky stavebních materiálů.
Je dobré znát typ půdy
Víte, co mají trávníky nejraději? Lehčí půdy. Pokud máte zeminu extrémně jílovitou, musíte ji provzdušnit přidáním písku. U jílovité půdy počítejte s tím, že trávník bude na některých místech hustší a jinde zase řidší, rovněž ho více potrápí mechy a různé choroby. Důležité jsou nejen vlastnosti a složení vrstvy půdy, ze které bude kořenový systém trávníku čerpat živiny (hloubka do 10 cm), ale také charakter podkladu, optimální je propustný.
Proč by vás mělo zajímat pH půdy? Pro trávníky jsou nejvhodnější hodnoty pH v rozmezí 5,5 až 7,0. Půdě s nižším pH dodejte vápník, nejlépe jemně mletý dolomitický vápenec (0,5 kg na 10 m2). Společně s ním zaryjte nebo zaořte rovněž hnojivo (při výsevu je zásadní zejména fosforečná složka hnojiva).
Nyní vás čeká další důležitý krok - odstranění vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého, kopřivy dvoudomé nebo bršlice kozí nohy. Plevele nejprve nechte vzejít a pak je zničte herbicidem, jako je například Roundup, Garlon nebo Touchdown.
Srovnání terénu
Málokdo má pozemek vyrovnaný jako podle pravítka, ale drobné prohlubně nebo vyvýšeniny na vzešlém trávníku můžete dodatečně dorovnat postupným dosypáním (trávníkový substrát lze položit pouze ve vrstvě do 1 cm). Velké terénní nerovnosti však bylo vhodnější řešit vloni na podzim, protože vrstva půdy, ze které budou rostliny čerpat živiny, má šanci přes zimu dostatečně slehnout. A kdyby se teď na jaře objevily mírné nerovnosti, snadno se s nimi popasujete.Jakmile půda po zimě vyschne, na povrchu ji lehce prokypřete a pohnojte (pokud jste už hnojivo nepoužili spolu s vápníkem). Máte větší pozemek? V tom případě se vám vyplatí pořídit si kultivátor, který odstraní plevele, zapracuje hnojiva, nebo i rašelinu, a také zkypří půdu. Povrch srovnejte dlouhou vyrovnávací latí a těsně před setím ještě utužte lehkým válcem; menší a hůř přístupné plochy zpevníte i obyčejným ušlapáním.
Výsev, nebo pokládka?
Nechcete čekat několik měsíců na travičku jako ze žurnálu a nemusíte šetřit? Pak vsaďte na položení předpěstovaného trávníkového koberce. Ale není to zadarmo, přestože se můžete setkat už cenami, kdy si dodavatel účtuje jen 100 Kč za 1 m2. A my ostatní zvolíme klasickou cestu neboli výsev travních semen. Trávníky se obvykle vysévají na jaře, od poloviny dubna do konce května, kdy je půda už teplejší a přitom ještě dostatečně vlhká, nebo na podzim, od září do poloviny října (podle počasí). Ale nic není dogma – automatická závlaha umožňuje vysévat trávník prakticky kdykoli během vegetace a zejména v létě semena klíčí opravdu rychle. Množství osiva se liší podle druhu trávníku a za 1 kg průměrně vydáte 160 až 180 Kč. U většiny trávníků se na 100 m2 vysévá 2,5 kg semen a u méně často sečených trávníků přírodního charakteru postačí 1 kg. Nepřehlédněte! Méně znamená více neboli větší škodu způsobí přesetí než nedosetí plochy.
JAK NA TOFotogalerie
12 fotografií
|
Výběr travní směsi
Zkušení zahrádkáři to vědí, ale pokud se chystáte zakládat trávník poprvé, vězte, že osivo se jen výjimečně skládá z jednoho druhu trávy, převážně jde o směsi. Proč? Jednotlivé travní druhy jsou většinou různě odolné vůči mechanickému zatížení, suchu, chorobám, chemickým látkám... A když se smíchají, společně snáz odolávají všem nástrahám.
Trávník pro parádu: V zahradě plní funkci okrasnou, a aby byl zelený koberec jako ze žurnálu, vybírejte nepříliš široké druhy trav, asi do 0,5 cm. Z dostupných druhů to jsou například psineček tenký (Agrostis tenuis), kostřava červená (Festuca rubra) nebo kostřava ovčí (Festuca ovina). Všechny zmiňované druhy nesnášejí velkou zátěž. A po čem pátrat při nákupu? Ptejte se na směs parkovou nebo směs zahradu.
Trávník pro každého: Občas se po něm proběhnou děti, také domácí mazlíčci, dospělí zvolí chůzi nebo přijedete domů autem... Šlapání dobře snáší jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) a také lipnice luční (Poa pratensis L.), která vytváří hodně podzemních výběžků. Těmi se šíří do stran, a tak jednoduše vyplní narušená místa. Ale sešlapávání poměrně dobře odolávají také bojínek cibulkatý (Phleum nodosum) a metlice trsnatá (Deschapsia caespitosa), ovšem tyto druhy se do směsí přidávají v menším poměru, stejně jako kostřavy. V prodejně se ptejte po směsi hřištní.
Trávník pro snílky: Chcete mít na zahradě co nejpřirozenější trávník, který netřeba moc opečovávat? V obchodech pátrejte po směsi luční, jetelotravní nebo pastevní. Jde o bylinná a travinná společenstva, kterým stačí 2x roční kosení a jednou za rok přihnojování.
Trávník – extrémista: Někdo se musí popasovat s přílišným sluníčkem a suchem, jiný se zastíněním, další s nadměrnou zátěží... A tomu je pak třeba přizpůsobit i výběr vhodného osiva. Například chcete-li založit zelený koberec v písčité a vysychavé půdě, kde je málo vláhy, zato hodně slunce, v travní směsi musí převažovat druhy, jako jsou kostřava ovčí a kostřava červená. Směs vybírejte vždy podle konkrétního problému.
Nastal čas pro výsev
Travní směs se snažte vysít co nejvíc rovnoměrně, a když máte větší pozemek, pracujte postupně, po částech. Sít byste měli optimálně za bezvětří a do vlhké nikoli promáčené půdy. Důležité? Směs si rozdělte na tři díly. Až vysejete první díl, povrch „přejeďte“ hráběmi, abyste semínka zapravili asi do hloubky 1 cm. Druhou třetinu směsi vysejte kolmo na směr vysévání první dávky (tedy křížem), znovu přehrábněte, a třetí dávku aplikujte opět křížem, čili stejně jako první díl semen. Pak povrch utužte: větší plochy lehkými válci, menší a špatně přístupná místa sešlapejte. Lépe vám to půjde, když na staré boty s hladkou podrážkou přivážete „šlapací“ prkénka.
Zalévání a sečení
Zpočátku platí – méně a častěji: 1 až 2 týdny zalévejte opravdu málo, zato několikrát denně. Jak zjistíte, že je zálivka tak akorát? Povrch budoucího trávníku musí být viditelně vlhký. Když budete zalévat rovnoměrně, semínka nemají šanci se „přesunout“ jinam. Ale stálá přiměřenou závlahu trávník potřebuje, jinak by naklíčená semena mohla zaschnout. Takto zavlažujte minimálně do doby, než ze semen vzejde po třech lístcích trávy. Založený, už hotový trávník, by měl být provlhčený do hloubky 10 až 15 cm, měsíc po výsevu stačí udržet porost vlhký do 5 cm. A kdy poprvé sekat? Jakmile se vršky listů narostlé trávy začnou ohýbat. Trávníček poprvé zkraťte na výšku 7 cm. Při dalším sekání, podle typu trávníku v intervalu 5 až 7 dnů, výšku sečení snižujte, vždy maximálně o třetinu.
Hnojení
Aby tráva dobře rostla, potřebuje dusík – zejména nově založený vzešlý porost. Poprvé po výsevu tedy použijte dusíkaté hnojivo. Hnojení se doporučuje po každém sečení nového trávníku, ovšem když trávu sekáte v intervalech kratších než 14 dní, je dobré hnojit jednou za 14 dní.
