2°C
Část pařeniště (skleníku, fóliovníku) většinou využíváte pro vypěstování sadby a část k přirychlování některých raných zelenin. Teplé pařeniště můžete za příznivého počasí osévat už na přelomu ledna a února. S čím začít? S ranými košťálovinami, mrkví, ředkvičkami a salátem pro venkovní výsadbu v dubnu. Nezapomeňte jen ponechat v pařeništi prostor pro teplomilné druhy zeleniny a květin.
Pravidla výsevů
Zeleninu vysévejte do dobře připraveného vlhčího substrátu, nejlépe do řádků. Doporučujeme vzdálenost řádků od sebe 10 cm a řídký výsev, aby vypěstovaná sadba byla silná. Tento způsob je vhodnější pro rostliny, které zůstanou v pařeništi delší dobu a nebudou se
Dita přepichovat (například pro pórek: sadba se prodává ve svazcích, proto je lepší výsev do řádků kvůli snadnějšímu balíčkování). Další možnost nabízí výsev na široko (osivo se stejnoměrně rozmístí a vyklíčené rostliny se pak přepichují po jedné do sadbovačů); v tomto případě však počítejte s horší dostupností pletí i okopávky.
NA CO NEZAPOMENOUT? Osivo patří do hloubky asi 0,5 cm. Semínka se nesmí v zemině utopit, pak by se klíčení protáhlo. Po vysetí je mírně přimáčkněte prkénkem a pokropte vlažnou vodou.
CO JE TAKÉ DŮLEŽITÉ VĚDĚT? Vycházejte z nároků konkrétních druhů, například pod okno není dobré vysévat košťáloviny (jsou otužilejší a potřebují častější větrání) s teplomilnými okurkami a paprikami, které jsou vůči chladu citlivé.
Vybíráme vhodné odrůdy
KAPUSTA RAKETA: je určená především k rychlení. Nízká zelenina na velmi malém vnějším košťálu má subtilnější zelenou hlávku. Vegetační doba trvá 68 až 73 dnů. Otužené sazenice přijdou ven na záhonek v březnu.
MRKEV RONDO: hodí se k jarnímu polnímu pěstování a hlavně pro rychlení, vytváří středně dlouhý válcovitý kořen. Vysévejte ji co nejdříve na jaře, výsev lze opakovat až do poloviny července pro podzimní sklizeň do sponu 20 až 25 x 5 cm. Vegetační doba je 75 dní.
MRKEV STUPICKÁ: používá se k rychlení i jarnímu polnímu pěstování. Má slabou nať a je vhodná ke svazkování, jemná dužina překvapí příjemně sladkou chutí. Vysévejte ji co nejdříve na jaře, vyžaduje však včasnou sklizeň, nejpozději do konce května. Délka vegetační doby se pohybuje od 95 do 105 dnů.
ŘEDKVIČKA FARAON: rovněž se hodí pro rychlení i jarní polní pěstování pod netkanou textilií. Přednosti? Raketový nárůst bulviček a pevná nízká nať, která nepřerůstá ani při nedostatku světla. Jde o ředkvičku sprinterku, vegetační doba trvá 28 až 32 dnů. A na 1 m2 se urodí až 350 bulviček! Odolnost proti vybíhání do květu je vynikající a vůči praskání velmi dobrá. První výsevy začínají od poloviny února do řádků vzdálených od sebe 6 cm (použijte asi 300 semen na 1 m2).
KEDLUBEN DVORANA: velmi raná odrůda s jemnou dužninou je odolná proti dřevnatění a přerůstání bulev. Doporučuje se pro rychlení a velmi rané polní pěstování, ale i pro letní výsevy (a podzimní sklizeň). Optimální pěstební spon je 30 x 25 cm a vegetační doba probíhá 70 až 75 dní.
KEDLUBEN MODRAVA F1: hybridní odrůda modré kedlubny se může pěstovat po celý rok, je odolná proti dřevnatění, praskání a vybíhání do květu. Vegetační doba od výsevu? 80 až 85 dnů.
ZELÍ DITA: raná až velmi raná odrůda s hlávkami, které dobře odolávají předčasnému praskání. Vyžaduje intenzivní podmínky a sklízí se od začátku června.
SALÁT SAFÍR: osvědčená odrůda se silnými listy a těžkými hlávkami se doporučuje na rychlení. Nejlepší výsledky dává ve studených sklenících, fóliovnících a pařeništích při sponu 25 x 25 až 30 cm. Při předpěstování sadby nepřerůstá, vyznačuje se rezistencí k plísni salátové.
Babiččin receptář
„Pro předpěstování sadby zeleniny i květin se dnes doporučuje speciální výsevní substrát, který je velmi jemný, a proto vhodný i pro drobná semínka. Pokud se ale podíváte trochu do historie, zjistíte, že naše babičky, které si substrát nemohly koupit tak jako my, musely přistoupit k samovýrobě. Používaly směs rozleželého kompostu a písku, pro získání dokonalé jemnosti se směs musela přesypat přes síto, aby dobře absorbovala vodu a současně nedocházelo k vyplavení semínek do hlubší vrstvy,“ připomíná autorka tohoto článku, Ludmila Dušková.
