Víno jako v bavlnce
Jak vlastně vinotéka funguje? Pokud je chlazena kompresorem, spíná se přibližně třikrát do hodiny a provoz je trochu slyšet. Vinotéky, které pro chlazení využívají termočlánky, mají nižší hluk a vibrace a běží nepřetržitě. Skvěle regulovaný vnitřní oběh zaručí konstantní ideální teplotu. Peltierovy články, které je pohánějí, mají malé rozměry a teoreticky neomezenou životnost.
Některé vinotéky jsou uvnitř rozděleny na zóny s rozdílnou teplotou, od nejchladnější pro sekty až k nejméně chladné pro červená vína. Moderní typy jsou pak vybaveny LED displejem nastavené teploty, který spolu s elegantním tmavým sklem dotváří vzhled působivého doplňku interiéru.
Hlavně stálá teplota
Ideální teplota pro archivování vína je 10 až 12 °C. Vzhledem k úspoře energie by proto vinotéka neměla být umístěna poblíž zdrojů tepla ani v příliš vyhřátých místnostech. Daleko důležitější než skladovací teplota (víno snese rozmezí od 5 do 18 °C, jen při vyšší teplotě stárne rychleji) je však její stálost a tma uvnitř. Ze všeho nejvíc totiž vínu škodí výkyvy teplot a ultrafialové záření.
Láhve s korkovými zátkami by měly být ukládány vodorovně. U stojících lahví totiž zátky časem vyschnou, zmenší objem a bude kolem nich pronikat vzduch, který způsobí oxidaci, při které víno změní barvu, zoctovatí a ztratí chuť. Vínu nesvědčí ani pohyb, takže byste s uloženými lahvemi neměli zbytečně manipulovat.
Ve vinotéce budete mít své oblíbené značky vína vždy po ruce, optimálně uchované a vychlazené. A protože kvalitní víno zraje, budete moci postupně vychutnat, jak se mění v různých fázích zrání. Navíc vás nezaskočí nečekaná návštěva, vždy ji budete mít na co pozvat. Má to jen jeden háček: bude vás to častěji svádět, abyste ochutnali…
Co by měl vědět majitel vinotéky
Neplatí čím starší, tím lepší. Každé víno totiž prochází vývojem. Mladé láká svěží kyselinkou a ovocitým buketem, optimálně zralé vyrovnaným spojením všech složek a chutí vína. Pokud křivku zrání špatně odhadnete, ztratí přestárlé víno svou bohatost a působí plochým, prázdným dojmem.
Většina vín se konzumuje relativně mladých, maximálně 3 roky po sklizni. Jestliže máte pozdní sběr či výběr z hroznů či bobulí, může to být až 6 let. Obecně platí, že bílé víno zraje v láhvi rychleji, než červené. Z bílých vín se k archivaci nejvíc hodí odrůdy, které v láhvi zrají pomaleji a mají vyšší obsah alkoholu (alespoň 12 %): Rulandské bílé a šedé, Ryzlink rýnský a vlašský, Sauvignon či Chardonnay a další. U červených vín je to pak Rulandské modré či Cabernet Sauvignon.
Nevhodné pro delší uchování jsou potom odrůdy Müller-Thurgau či Veltlínské červené rané, které naopak díky rychlému zrání oceníte třeba v podobě svatomartinského vína. Nevyplatí se skladovat ani levná vína ze supermarketů a vůbec vína nekvalitní.
Potenciál k dlouhodobému skladování naopak mají vína portská či burgundská a harmonická vína dobrých ročníků od renomovaných vinařů. Top kvalitu pak představují kvalitní vína z oficiálně klasifikovaných francouzských vinic (Grand Cru Classé) či oblasti Sauternes.