Tehdejší Vánoce se však od těch našich hodně lišily. Spíš než o záminku k utrácení šlo o připomínku vzájemné lásky a rodinné sounáležitosti. O vyjádření respektu k přírodě a připomenutí místa jednotlivce v běhu celého světa. Srovnejte, jak probíhal Štědrý den rodiny s malými dětmi na přelomu 19. a 20. století a jak probíhá dnes.

Jídlo přes den

Tehdy: Vše začalo hladovkou. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli zlaté prasátko.

Dnes: My si také říkáme, že bychom to neměli přes den s jídlem přehánět, aby nám chutnala sváteční večeře. A tak si k snídani dáme jen pár plátků vánočky a kakaem, k obědu trochu polévky, sem tam cukroví a taky misku salátu – abychom zkontrolovali, jestli se dobře rozležel…

Poslední přípravy

Tehdy: Zdobení stromečku byla mužská záležitost. Zatímco se s ním hospodář zašil někam do koutku ve stodole, matka zabavila děti: pomáhaly v kuchyni a s úklidem a za odměnu si mohly chvilku pohrát venku. Jak se den chýlil k večeru, ty nejmladší hlídaly, kdy se na nebi objeví první hvězdička. Pak mohla rodina zasednout ke slavnostnímu stolu.

Dnes:

Většina rodin má průchozí obývák, takže stromeček strojí celá rodina už v předvečer Štědrého dne a „Ježíšek“ pak pod něj potají nanosí dárky. Štědrý den děti obvykle tráví pohádkovým maratonem před televizí. I dnes se hlídá první hvězdička. A jde se ke stolu. 

Autor: Arbodania

Slavnostní večeře

Tehdy: Večeři zahajovala společná modlitba, v níž hospodář vzpomenul, co vše uplynulý rok dal a vzal. Teprve pak se jedlo. Jako první chod byl hrách, který podle tradice spojoval v dobrém i zlém všechny stolovníky. Paní domu napřed odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat, na kterých byl blahobyt rodiny závislý. Teprve pak si podle věku a postavení v rodině posloužili ostatní. Následovaly 3 druhy polévek: rybí, bramborová (pro sílu) a čočková (aby byly peníze) a poté hlavní chod: ryba, nebo kroupový kuba s houbami a česnekem. Hostinu uzavírala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, trochu piva, v bohatých rodinách víno či pálenka pro dobré zažití. Nazmar nepřišly ani kosti: zakopaly se ve lněném ubrousku pod ovocný strom, aby v příštím roce dobře rodil.

Dnes: Modlitba ve většině rodin dávno vymizela. Přesto se snažíme udržet u večeře sváteční atmosféru. Jako první chod bývá rybí polévka, jako hlavní jídlo bramborový salát a smažený kapr nebo (čím dál častěji) řízek, jako dezert cukroví. Pak děti čekají někde stranou, až zazvoní zvoneček, zatímco rodičům nastávají manévry. Jeden odvádí pozornost, druhý rychle nosí dárky a rozsvěcuje svíčky. Konečně zazvoní…

Autor: Arbodania

Štědrovečerní nadílka

Tehdy: Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti ozdobený vánoční strom. Zapálily se na něm svíčky a pak všichni zpívali koledy. Následovala společná zábava: věštila se budoucnost z  litého olova, plavby ořechových lodiček, nebo hozením boty přes rameno. Oslavy vyvrcholily půlnoční mší, na které se sešli všichni z okolí.

Dnes: Děti se vrhnou ke stromečku a rozbalují dárky. A rozbaluje se. A rozbaluje… Koledy si pouštíme z nahrávek. Půlnoční? Zapomeňte! Maminka odpadne někdy okolo půl jedenácté. Táta si dá ještě panáka na oslavu, že je to zase za námi, než ji bude následovat. Pouze nadšené děti řádí skoro do půlnoci.

Co možná nevíte o vánočním stromku

  • Řezané vánoční stromky jsou ekologičtější než umělé. Výroba a distribuce jednoho umělého stromku spotřebuje víc kyslíku, než kolik ho dokáže vyprodukovat několik stovek živých stromků po dobu svého růstu.
  • Zdobení živých zelených stromů má kořeny už v pohanských dobách, první historicky doložená zmínka o zdobeném vánočním stromku, jak ho známe my, je však mnohem mladší. Pochází z roku 1570 ze severoněmeckých Brém. V Čechách nechal první vánoční stromeček ozdobit před svým domem ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich v Praze v roce 1812.
  • Katolická církev pohanskému zdobení stromů zpočátku příliš nefandila. Smířila se s ním až poté, co mu dala křesťanský význam. Strom (dřevo) se stal symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.
  • Stromek se původně věšel špičkou dolů. Tedy stromek – napřed to byla chvojka: velká jedlová větev ozdobená sladkostmi. Zavěšovala se na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře. Nicméně stolovníci pro jistotu své židle i tak raději neopouštěli…
  • Chvojky začaly pronikat z veřejných prostranství do domácností v 17. století. To už se zdobily jablky, ořechy, vejci, červenými stuhami a papírky, sušeným ovocem, perníčky, cukrovím, dřevěnými ozdobami a později lojovými svíčkami.
  • Tradičně se zdobila hlavně jedle a ta také zůstává v ČR nejoblíbenější dodnes. Jako vánoční strom si ji loni pořídila přibližně polovina českých domácností. Strom o výšce 1,5 – 2 m stál v průměru okolo 850 Kč. Kavkazská jedle vyjde letos v Mountfieldu kupujícího na 469 Kč.
  • Nejkrásnější druh jedle, kavkazská, dorůstá do výšky 2 m, běžné pro vánoční stromek, 12 let. Její jehličí voní při rozmělnění v dlani po ovoci.
    Autor: Mountfield