Múrik

Múrik je "dítě" ulice, žil v opuštěných kasárnách ve Strašicích s dalšími kočkami a kocoury. Bydlím tu přes tři roky,nosím jim krmení, všechny mám pojmenované a Múrika jsem si letos vzala domů, chodil za mnou až ke vchodu a je součástí rodiny, nejen naší, ale i kočičí. Mám ještě čtyřletého britského kocoura Fabricia a asi rok a půl starou kočičku Nikolku, taky z kasáren, která nemá kousek přední nožičky a těžko by tam přežila. Múrik se stal mazlíčkem, mohl by se chovat celý den, chodí za námi jako pejsek, vydrží sedět na židli a pozorovat, co dělám v kuchyni a snad rozumí i tomu, co povídám.Je vděčný tvoreček a zaslouží si teplo domova. Je už senior, jak zjistili na kastraci, má jen dva zuby, ale chutná mu. Někdy mně připadá jako kotě, hraje si s míčky a nejradši s vlastím ocáskem. Jen trochu na něj občas zavrčí Nikolka a schovává mu různě hračky, asi žárlí. Senior k seniorům, mě je 70, příteli 65 a budeme se těšit z každého roku, který s námi náš chlupinka Múrinka prožije.