Její životopis by vydal na román, kterak se z nemocného podvyživeného  dítěte zrodila osobnost. „U cirkusu Kludský jsem prožila dětství, ale jelikož jsem byla marodná, vystupovala jsem s cvičenými holuby, stepovala, tančila, konferovala... A pak přešla na varietní umění, dva roky jsem také zpívala. Ale vás by asi nejvíce zajímaly karty, viďte,“ sama si pokládá otázku.

Památné výtahy

První karty dostala od kouzelníka Bory, ovšem do tajů „čertovských obrázků“ ji zasvětila řecká tanečnice Penelope. „Potkala jsem ji v Římě, tehdy mi bylo šestnáct. Pořád jsem dumala, proč za ní chodí  procesí lidí, tak jsem šla také. Podívala se mi do ruky a řekla: Ty máš na karty talent a svoje jméno proslavíš.“

Měla pravdu, i když to trvalo pár let, během kterých Dagmar porodila čtyři děti, stihla se rozvést a podruhé vdát i vyměnit řadu profesí. „Maminka říkávala, že zahálka vede k hříchu. A protože jsme tak tři měsíce v roce mívali volno, kdy se nejezdilo na štace, chodila jsem na brigády."

Fotogalerie
6 fotografií

Pracovala také jako pokojská, listonoška, prodavačka v cukrárně... „Posledních deset let předtím, než jsem se stala profesionální kartářkou, mě živily výtahy. Do smrti si budu pamatovat, jak jsem vláčela asi patnáctikilogramovou pikslu s tukem K 3, kterým se promazávaly potřebné součásti,“ směje se.

Osudový inzerát

Nejprve karty vykládala příbuzným a známým, až ji sestra Edita navedla, aby zkusila inzerát. „To jsem ještě pracovala u výtahářů. Inzerát jsem si dala jednou a žiju z toho dodnes. Nejdřív přišlo pět klientek za týden, pak deset, rozkřiklo se to a zájemci přibývali.“

Domov Venduly Svobodové? Dočasný, ale přepychový!

Domov Venduly Svobodové? Dočasný, ale přepychový!

Momentálně žije prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje se synem Kubíkem v domě svého muže Patrika. Uhádnete, kdo jim ještě dělá společnost? A kdy…celý článek

Na návštěvě u herečky Niny Divíškové

Na návštěvě u herečky Niny Divíškové

Tak milý domek s idylou venkova, skrytý stranou od ruchu velkoměsta, byste v Praze jinde marně hledali...celý článek

Jak se karetnímu výkladu učila? „Studovala jsem, kde se tehdy dalo. Také mi pomohlo důkladně poznat charakteristiku znamení zvěrokruhu a rovněž i čínských znamení.“

Nevyčerpatelná energie

Přestože karty prý znají odpověď na vše, ne vždy po ní člověk touží. „Když byla jedna z mých dcer vážně nemocná, nemohla jsem se na to optat karet, bála jsem se. Ale jsou i situace, kdy vás karty upozorňují na problémy (mě například na alkohol u druhého muže), jenže vy jste slepí a hluší, i já tenkrát byla,“ vzpomíná.

Přes životní karamboly je však plná energie. „Snad ji mám stále v sobě a také mi ji nosí lidé, kteří se ke mně vracejí i po několika letech, to mě nabíjí. Nemyslete si, bývala jsem velmi temperamentní, hádala se, a dokonce se i poprala. Byla jsem divoška. Ale dnes vím, jak je to všechno zbytečné. Škoda, že na to člověk přijde až ve zralém věku.“

Právě tady, v obýváku, si můžete nechat od slavné kartářky nechat věštit budoucnost.
Právě v obývacím pokoji, kterému vévodí elektrický krb, si můžete nechat vyložit z karet svou budoucnost.

Bílé období

A na co přichází, když změníme téma a začneme se rozhlížet po jejím bytě? „V mládí jsem milovala všechno nové. Potrpěla jsem si na bílou barvu, před třiceti lety byla velice moderní stěna Radikál – bílá kombinovaná s mahagonovými lištami. K tomu konferenční stolek, křesla ve tvaru mušlí, peřiňák... Dokonce jsem měla i bílý telefon! Samozřejmě, také ložnice zářila bílou. Barvami jsem nešetřila jen v dětských pokojích.

Dagmar se musela řadu let starat o rodinu sama, přiložit ruce k dílu jí není cizí. „Ze zbytku kůže jsem vytvořila abstraktní obraz a koženkou jsem potáhla lavici i dveře, vytapetovat byla samozřejmost. S tapetováním a výzdobou bytu jsem pomáhala kamarádkám a posléze i svým dětem. Je to můj velký koníček.“

Moderní zařízení vyměnila za klasiku

Za svůj život se stěhovala čtyřikrát a postupem času moderní zařízení vyměnila za klasiku – španělskou stěnu, komodu, skleníky s růžovým porcelánem, koženou sedací soupravu. „Miluji starožitnosti, obrazy, mám velkou knihovnu. A také dva elektrické krby, výborně hřejí."

Původní moderní nábytek nahradil klasický, navozující atmosféru tajemna.
Původní moderní nábytek nahradil klasický, navozující atmosféru tajemna.
Před lety Dagmar Kludská dávala přednost modernímu nábytku. Teď v bytě kraluje klasika, navozující pocit tajemna.

Když návštěvě otevře dveře, přivítá ji v chodbě, kterou Dagmar pojala jako „vstup do věštírny“ (v čele stoji asi metrová dřevěná socha šamana afrického kmene). Přes kuchyň ji pozve do obývacího pokoje, tady se vykládá. „Kuchyňskou linku jsem si sama navrhla, stejně jako pódium s jídelním koutem, za kterým se schovává ložnička a pracovna jako dlaň.“