Muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená
Autor: Shutterstock.com
1 Muchomůrka zelená            
(Amanita phalloides)

Možnost záměny se žampionem

Klobouk má zelený až žlutozelený, šedý nebo bílý a je paprsčitě žíhaný s hladkým okrajem. Lupeny a třeň jsou bílé (třeň má někdy barvu klobouku). Bílý, slabě rýhovaný prstenec v dospělosti mizí. Dužina je bílá a sladce voní. Roste od července do listopadu ve v listnatých a smíšených lesech, nejčastěji v okolí dubů. Po požití vyvolává zvracení, způsobuje selhání ledvin a jater. Otrava se může projevit až po několika dnech.

Na co si dát pozor

Mladé plodnice žampionu polního mají kulovité klobouky a později se zvětšují a jsou plošší. Na válcovitém třeni, který je bílý nebo narůžovělý, je blanitý prstenec. Dužina je bílá s charakteristickou vůní.

Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná
Autor: Shutterstock.com
2 Muchomůrka tygrovaná
(Amanita pantherina)

Možnost záměny s muchomůrkou růžovkou (masákem)

Má hnědý polokulovitý klobouk s bílými šupinami, který se v dospělosti zplošťuje, jeho okraje jsou rýhované. Vespodu najdete volné bílé lupeny a v polovině bílého třené převislý hladký prsten stejné barvy. Dužina je bílá a sladce voní. Od července do října roste v listnatých i jehličnatých lesích s kyselou půdou. Je prudce jedovatá, projeví se to půl až 2 hodiny po požití. Otrava se podobá opilosti, po které následuje hluboký spánek nebo bezvědomí. Houba způsobuje selhání krevního oběhu a udušení.

Na co si dát pozor

Muchomůrka růžovka má narůžovělý klobouk posetý šupinami je 5 až 15 cm široký. Spodek klobouku je plný šupinatých bílých lupenů, které mohou být ve stáři posety červenými skvrnami. Třeň je široký, převislý posetý rýhami. Při narušení třeně začne dužina růžovět.

Pavučinec plyšový
Pavučinec plyšový
Autor: Profimedia.cz
3 Pavučinec plyšový
(Cortinarius orellanus)

Možnost záměny s ryzcem oranžovým

Má oranžově až načervenale hnědý klobouk s podvinutým okrajem. Třeň je žlutavý a po řezu hnědne. Dužina slabě voní po ředkvičkách. Narazíte na něj od července až do října v listnatých a smíšených lesích, především pod duby. Pozor je přísně jedovatý a vážně poškozuje ledviny. Otrava se projeví za 4 až 20 dní.

Na co si dát pozor

Ryzec oranžový má klobouk o velikosti 3 až 7 cm s oranžovým zbarvením a lesklým povrchem. Na rozdíl od pavučince má klobouk vmáčklý a lupeny husté. Při narušení roní bílé mléko nahořklé chuti.

Čepičnatka jehličnanová
Čepičnatka jehličnanová
Autor: Profimedia.cz
4 Čepičnatka jehličnanová
(Galerina marginata)


Možnost záměny s opěňkou měnlivou nebo žampionem a u mladých plodnic za hřib dubový

Má polokulovitý a později plochý klobouk okrové nebo rezavě hnědé barvy o velikosti 1 až 6 cm. Vespod jsou rezavohnědé lupeny. Dužina je také okrová a voní po mouce. Dřevokazná houba, která žije na tlejícím dřevě jehličnanů od září do listopadu. Prudce jedovatá houba obsahuje stejný jed jako muchomůrka zelená a poškozuje játra. Může být smrtelná.

Na co si dát pozor

Opěňka měnlivá má šupinatý třeň a roste na listnatém dřevě ve větších trsech. Občas mohou růst obě houby vedle sebe.

Ryzec hnědý
Ryzec hnědý
Autor: Profimedia.cz
5 Ryzec hnědý
(Lactarius helvus)

Možnost záměny za ryzce syrovinku

Klobouk houby je okrově hnědý a lehce šupinkatý klobouk, který je nejprve podvinutý a později nepravidelně hrbolatý. Světle žlutá dužina po zmáčknutí vylučuje mléčnou tekutinu, která voní o maggi. Roste od července až do října v jehličnatých a smíšených lesích. Vyvolává zvracení a průjmy. Otrava se projeví nejpozději do hodiny po požití, nezanechává následky.

Na co si dát pozor

Ryzec syrovinka má povrch klobouku sametový, ve stáří popraskaný. Při poranění roní bílé mléko, které na vzduchu hnědne. U starších plodnic má mléko i dužina silné slanečkové aroma.