Dříve byla pokládka plovoucí podlahy záležitost odborníků, kteří používali speciální nářadí, lepidla a podobně. To už však dávno neplatí. Dnešní podlahy není třeba lepit, stačí připravit dokonale rovnou a odizolovanou podkladovou plochu a můžeme se pustit do práce.

1. Zajistěte rovný podklad

Plovoucí podlaha je velmi citlivá na nerovnosti podkladové plochy. Pokud je neodstraníme, podlaha bude vrzat, skřípat a časem nám mohou mezi jednotlivými segmenty vznikat mezery. V případě nových budov proto musíme dbát na to, aby byla betonová deska perfektně hladká, ve starších budovách můžeme případné nerovnosti vyhladit, například použitím různých folií. 

2. Ujistěte se, že podklad není vlhký

Toto je třeba provést zejména v případě nových budov, kde ještě beton nemusí být dokonale vyschlý. Vlhkost podkladu zjistíme jednoduše - stačí část podlahy zakrýt přes noc igelitem, pokud se do rána zapaří, je třeba pokládku odložit. Vlhkost způsobuje kroucení plovoucí podlahy a výrazně snižuje její životnost.

3. Položte izolaci

Jako tepelnou izolaci používáme tzv. mirelon, folii z pěnového polyetylenu, kterou rozložíme s malými překryvy jednotlivých dílů po celé ploše místnosti, u zdí se doporučuje vytáhnout folii 3 - 5 cm nad podlahu, odřízneme ji až během lištování. Alternativou mirelonu je použití korkových desek, které jsou sice dražší, jedná se však o přírodní materál, který nabízí skvělé tepelné i zvukové izolační vlastnosti.

Fotogalerie
6 fotografií
Desky můžeme řezat buď speciální řezačkou, nebo přímočarou pilou.
Desky můžeme řezat buď speciální řezačkou, nebo přímočarou pilou.
Autor: OBI

4. Začínáme pokládat podlahu

První díl podlahy umístěte do levého rohu místnosti, perem ke zdi. Pozor, mezi podlahou a zdí musí všude zůstat zachována přibližně centimetrová dilatační spára, neboť podlaha během roku "pracuje" a pokud bychom ji položili až ke zdi, může se nám začít kroutit. Pro zachování dilatace užíváme obyčejných dřevěných klínků. V pravém rohu místnosti vyměříme přebývající část posledního segmentu a odřízneme ji ruční nebo elektrickou přímočarou pilkou. Pokud je alespoň 30 cm dlouhá, můžeme s ní započít pokládku dalšího pásu podlahy. Při spojování jednotlivých dílů používáme kromě kladiva vždy také dřevěný hranol, tzv. doražeč. Přímý úder kladiva podlahu nevratně poškodí.

5. Hotovo

Postup pokládky ve zbytku místnosti se již nijak neliší, pouze v případě poslední řady bude pravděpodobně třeba vyměřit zbývající prostor a všechny díly podélně zúžit. Ve chvíli, kdy se vám to povede, můžete odstranit dilatační klínky a poprvé se projít po své nové podlaze. Gratulujeme!