Televizi dnes najdeme snad v  každé domácnosti. Stala se pro nás zdrojem informací, inspirace, dále pak odpočinku a relaxace. Televizi máme dokonce tak rádi, že drtivá většina lidí uvádí, že by jim nepřítomnost televize v domácnosti skutečně vadila. V mnoha domácnostech své místo našla ne jedna, ale rovnou dvě a více televizí.

Výrobci našim potřebám samozřejmě vycházejí vstříc a každý rok na trh uvádí nové a nové modely televizí. Nejnovější modely se předhání v ostrosti obrazu, úsporách energie nebo v rozměrech či tloušťce obrazovky. Televize se z mohutných a nevzhledných beden staly chloubou a designovým skvostem mnoha obývacích pokojů a ložnic. Není tomu ovšem tak dávno, kdy mít jen malou a dokonce barevnou televizi byla výsada privilegovaných. K nárůstu barevných televizorů došlo až v průběhu 70. let, kdy barevné vysílání přijímala již plná polovina všech televizních přijímačů na světě. Přitom barevná televize byla vynalezena již před 60 lety.

V domácnostech jsou miliony televizí

Televize se díky rychlému technickému vývoji a tlaku na snižování nákladů staly cenově dostupnými téměř všem. Z průzkumu neziskové organizace ASEKOL, která se zabývá zpětným odběrem elektroodpadu, vyplývá, že 48 % českých domácností vlastní alespoň jeden televizor s klasickou CRT obrazovkou a přes 75 % domácností má doma LCD nebo plazmový televizor. Celkem se jich v Česku nachází téměř 7,5 milionu.

Asi 3 miliony z toho jsou zmíněné klasické CRT televize, vyrobené většinou ještě před rokem 2005. Podle údajů společnosti ASEKOL je 600 tisíc z nich úplně nepoužívaných. Proč je tedy lidé nevyhodí? Souvisí to s faktem, že především právě televizory lidé nechají putovat po celé domácnosti či příbuzenstvu, přičemž nakonec často skončí na půdách nebo ve sklepích.

Televize slouží především k zábavě.
Televize slouží především k zábavě.
Autor: Profimedia.cz

Recyklovat, recyklovat, recyklovat

Přitom staré televize rozhodně nepatří do směsného odpadu, neměly by ani zůstávat v domácnostech. Například klasické CRT televizory totiž obsahují kromě skla, železa a plastu také luminofor, látku bohatou na vzácné kovy, ale také vysoce toxickou pro životní prostředí. „Jeden takovýto klasický televizor způsobuje stejnou zátěž životnímu prostředí, jako 5 080 kusů mobilních telefonů, zatímco moderní LCD televizor vydá za pouhých 211 telefonů,“ vysvětluje Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL. Je tedy jasné, že televize potřebují speciální péči, a proto se musí třídit.

Lidé mohou recyklovat staré televizory hned několika způsoby. Buď lze televizor zanést do sběrného dvora či mobilních svozů pořádaných obcemi. Další možnost mají přímo v obchodě při koupi nového televizoru, tedy metodou kus za kus. V menších obcích lze také televizi odevzdat dobrovolným hasičům zapojeným do projektu Recyklujte s hasiči.