Topení dřevem je o polovinu levnější, než elektrika! Jen vědět, co přiložit

Kdo ještě nikdy v zimě dřevem netopil, těžko si dovede představit, co ho čeká. Přesnější odhad získáte až po první topné sezoně, kdy si uděláte ucelený obrázek o vynaložených výdajích. Spotřeba dřeva je totiž velmi individuální. Někdo topí hodně, jinému stačí méně, Někdo je doma celý den, jiný dorazí až s večerem. Ale obecně platí, že domácnosti topící dřevem si musí na zimu připravit od 12 000 do 20 000 Kč. Při příležitostném přitápění byste se měli vejít do 7 000 Kč. V porovnání s cenami dalších způsobů vytápění se jedná o velmi ekonomické řešení.

Na kolik vyjde vytápění rodinného domu

dřevo 20 000 korun
plyn 27 000 korun
elektřina 54 000 korun

Nejvhodnější pro vytápění je tvrdé dřevo, které pomaleji hoří a poskytuje stabilní, dlouhodobý žár. Nejvýhřevnější dřevo má buk, habr a dub.

Autor: Shutterstock.com

Proč tolik lidí přechází na topení dřevem

Na prvním místě je jistě fakt, že je to nejlevnější. A pak je tu také nutnost do roku 2022 podle zákona o ochraně ovzduší vyměnit dosluhující kotle na uhlí za nové. Hodně z nich nesplňuje přísnější kritéria pro ochranu okolního prostředí. A když se mění, je lepší vyměnit za něco s budoucností.
Co přiložit
Při výběru dřeva je jeho základním parametrem výhřevnost, která výrazně ovlivňuje jeho cenu. Když nechcete ke kotli a krbu neustále běhat, dobře si rozmyslete, co přiložíte. Nejvhodnější pro vytápění je tvrdé dřevo, které pomaleji hoří a poskytuje stabilní, dlouhodobý žár. Nejvýhřevnější dřevo má buk, habr a dub. Nevýhodou je však jeho vyšší cena. K dalším vhodným dřevinám řadíme ovocné stromy, které dobře hoří a netvoří příliš sazí. Použít můžete i jehličnany, i když produkují více odpadu. Alternativu ke dřevu představují dřevěné brikety. Ty vynikají vysokou výhřevností, přičemž doba hoření dosahuje až pěti hodin. Popel z briket navíc můžete využít jako kvalitní hnojivo.

Výhřevnost snižuje vlhkost

Výhřevnost dřeva udává v poměrných jednotkách, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty. Schopnost dřeva produkovat teplo při spalování je významně snížena jeho vlhkostí, a to o takzvané výparné teplo, které je nezbytné k odpaření veškeré vody z dřeva. Platí pravidlo, že čím větší kus dřeva, tím déle se z něj voda odpařuje. Během odpařování vody ze dřeva jsou ochlazovány kusy hořícího dřeva. Poleno začne hřát naplno až po odpaření veškeré vody.

Proč netopit vlhkým dřevem

*Navlhlé dřevo má podstatně nižší výhřevnost, protože velká část tepla je spotřebována právě na odpaření vody. Dřevo bezprostředně pod kůrou mezi jádrem a lýkem může obsahovat dokonce 75 % vody.

*Navlhlé dřevo uvolňuje velké množství dehtu, dýmu a produkuje málo plamenů. Zanáší se tak ohniště, může se i ucpat komín, a výrazně se snižuje životnost i účinnost kamen.

*Ideální vlhkost dřeva pro topení v kamnech či krbech je do 20 %. Čerstvé dřevo obvykle mívá v průměru 50% vlhkost, v lese vyschlé 25 až 30% a proschlé (na vzduchu vyschlé) 10 až 20%.

*Vhodné dřevo pro topení v krbových kamnech by v ideálním případě mělo vysychat dva roky. Proschnutí lze urychlit naštípáním velkých kusů dřeva na malá polínka.