Nejíte česnek kvůli žlučníku?Vysaďte si odrůdu, která má říz a neškodí

Jan Kozák se šlechtěním českého česneku v Poběžovicích u Holic zabývá víc než dvacet let. Novým odrůdám dává jména svých dětí a trpělivě je šlechtí třeba i osm let. Dokonce se mu povedla odrůda, která je sice velmi ostrá, ale na žlučník nevadí. Navíc nám dokázal i vysvětlit, proč je český česnek tak drahý.

Kdyby chtěli lidé sadbu od vás, kde ji seženou?

Prodáváme v Buchlovicích na festivalu, přes internet a také dodáváme do obchodní sítě po celé České republice. Pokud budeme letos nuceni prodávat česnek v drobném balení, zatím čekáme na rozhodnutí, tak bude mít naši etiketu. Když bude rozvažovaný, musí mít prodejce naše potvrzení o kvalitě a visačku, kterou pokud nemá přímo vystavenou, musí na požádání zákazníka předložit.

Jan Kozák je největším producentem česnekové sadby v České republice.

Autor: archiv

Proč je vlastně český česnek tak drahý?

Za prvé je to tím, že zemědělská politika naší republiky je jiná než třeba ve Francii nebo Španělsku. Za druhé mají naše odrůdy oproti středomořským, tedy španělským a francouzským odrůdám, mnohem menší výnosy. To není špatnou šlechtitelskou prací, ale prostě tím, že středoevropské typy česneku mají proti středomořským menší olistění, a kde není dostatečná výrobní kapacita, nemůže být ani velká produkce. Například ve Španělsku měli při jedné z nejlepších sklizní výnos osmnáct tun na hektar a u nás je to v nejlepším případě deset. Takže máme stejné náklady, ale mnohem menší výnos. A za třetí se u nás na rozdíl od Španělska méně využívá mechanizace. Jde o ruční práci. Tím se také podporuje zaměstnanost. A to má také nějaký význam.

Co si má laik pod pojmem šlechtění česneku představit?

Šlechtění česneku je jiné než u jakékoliv jiné plodiny, protože česnek nedělá semena. Když budete dělat jablka nebo pšenici, tak můžete zkřížit dvě odrůdy. U česneku to nejde. Česnek je jediná ekonomicky významná plodina, která se množí výhradně vegetativně. Ještě do té skupiny patří křen. Je zajímavé, že u něj už se semena udělat podařilo, u česneku ještě ne, i když se o to snaží spousta lidí. Takže šlechtění česneku spočívá dál ve vyhledávání mutací a jejich ustálení.

To zní velmi učeně…

Mutace je náhlá změna. Konkrétně když si vezmeme naše odrůdy, tak třeba odrůda Slavin je krásně fialová a dělá i patnáct stroužků. Udělala mutaci, ze které je odrůda Havel. Ta má šest až osm velkých stroužků a nemá Slavinovu barvu. Typické zůstalo specifické rašení rostlin a chuť.

Co berete jako základ pro šlechtění?

Pracujeme jen s českým materiálem. Na začátku jsme vycházeli z krajových odrůd, které vznikaly po staletí. Procházely vývojem a nějakým výběrem a v dané oblasti nejen dobře rostly, ale navíc lidem vyhovovaly chuťově. Protože co je česnek? Hlavně je to koření a k české kuchyni patří české koření, ne třeba italské nebo francouzské.

V čem je to jiné?

Když někdo u nás ochutná třeba francouzské odrůdy, tak řekne, že jsou sice ostré, ale nechutné. Ale Francouzům chutnají, protože mají jinak nastavené chuťové buňky a kombinují ho s jiným kořením, než jsme my zvyklí. Proto je problém dovážet náš česnek do ciziny a z ciziny k nám.

Jak dlouho trvá vyšlechtění odrůdy?

Šlechtění trvá asi pět až osm let a pak dva roky registrační řízení. Ale teď bohužel Evropská unie vyžaduje, že musí být všechny nové odrůdy bezvirózní, takže celý proces se o tři až čtyři roky prodlouží. Ale nestačí pouze jedno ozdravení, po celou dobu životnosti se musí odrůda průběžně ozdravovat.

Podle čeho dáváte odrůdám jména?

Mám deset dětí, to je velká inspirace. Takže třeba Lukan podle syna Lukáše, Anin podle dcery Anny, Elin podle Elišky, Matin podle Matouše a Blanin podle mé manželky Blanky. A například Havran je na počest inženýra Havránka, velkého znalce česneku, se kterým jsem léta spolupracoval. Na čí počest nese své jméno Havel, není snad nutné dodávat.

Na kterou svou odrůdu jste pyšný nejvíc?

Asi je to odrůda Bjetin, pojmenovaná po dceři Bětušce. Je univerzální a velmi spolehlivá i ve výškách 800 až 900 metrů nad mořem. To je jedna z jejich velkých předností. Druhá je, že ačkoliv je velmi ostrá, tak nevadí na žlučník. To je evropská, možná i světová rarita. Takže na Vysoké škole chemicko-technologické se teď budou snažit přijít na to, čím to je.

V čem ho máte nejraději?

Já neznám jídlo, kam by se česnek nemohl dát. Řezník u nás říkal, že česnekem se nic nezkazí. Má pravdu.

Kterou odrůdu byste doporučil úplnému začátečníkovi?

Určitě Bjetin nebo nepaličáky, které jsou pěstitelsky velmi spolehlivé - Anton a Lukan.

Co je to bezvirózní odrůda?

To je odrůda ozdravená od hospodářsky nejvýznamnějšího druhu viru OYDV (onion yellow dwarf virus), což je virus žluté zakrslosti cibule. Je to ozdraveno laboratorně, bohužel po čase se česnek venku znovu infikuje.