Psi během socializace se musí chránit
Štěňata, mladí a slabí psi by se během socializace měli chránit před psy agresory a především před šikanisty, aby vyrůstali v pohodě a ne ve strachu. Strach je pro směr výchovy a socializace, případně resocializace psů obrovsky silný argument, který dokáže ovlivnit uvažování psů po zbytek jejich života.
Jde i o resocializaci, jelikož se tohle všechno netýká jen mladých psů, ale i dospělých psů z prostředí, kde se moc se psy nesetkali a pak je chcete s komunitou psů seznámit. Nejčastěji je to v případech, kdy si pořídíte dospělého psa z útulku, nebo od lidí, kde byl pes v izolovaném prostředí, kde znal psy leda za plotem.
Pozor však na pojem chránit, zmíněný výše. Stejně jako u všeho, i zde platí, že všeho moc škodí. Budete-li psy před jinými chránit za každou cenu, nastavíte je na šikanu už tímto svým příliš pečovatelským chováním automaticky.
Stejně tak, když se jiných psů sami bojíte, nemáte šanci správně socializovat psa tak, aby uměl s druhými psy vycházet, a ten váš bude vůči jiným útočný ze strachu. Jenže to bude z vašeho strachu. Pes totiž nevyhodnocuje, zda se bojíte situace, která by mohla nastat, nebo druhého psa. Prostě jen cítí váš strach, který má souvislost s jiným psem a podle toho pak jedná. A věřte, že pes má dobrý čenich na změření si přesné hladiny adrenalinu, který vám jde nahoru.
Psi si to sami nevyjasní
Teď se zaměřím na hrubé chyby majitelů psů, od kterých se raději držím dál. Jedná se o lidi, kteří zastávají názor, že psy si mají své pozice vyjasňovat sami, nebo že se má slabší automaticky podřídit silnějšímu, a co hůř, věří tomu, že to platí kdykoli.
Osobně jsem svému psu nejen alfou (vůdcem smečky - pozn. redakce), ale i ochrankou, tudíž mi jiný pes nebude vychovávat toho mého, pokud k tomu nedám sám souhlas a rozhodně nehodlám tiše přihlížet tomu, jak si na mém psu nějaký asociál honí triko.
Netvrdím, že zastavuji každý spor, který mezi psy vznikne. Jestliže můj pes něco vyprovokuje a druhý ho ukázní tzv. výchovným pohlavkem, kdy to trvá všeho všudy několik vteřin a je vše vyřešeno s tím, že mají oba dva jasno v tom, o co kráčí, nijak zásadně do toho nevstupuji, ale dělám jen dozorce.
Ovšem pokud si můj pes třeba jen hraje a naběhne do něho jiný pes, který se do mého hodlá pustit jenom proto, aby si ho podřídil, nedám takovému psu vůbec šanci do mého nastoupit. Je složité odhadnout druhé psy, zda jsou to správní vychovatelé od přírody, kteří na jiné psy netlačí víc, než o kolik si sami řeknou, nebo zda se jedná o rádoby drsoně, co si pouze hrají na silné a mydlí slabší jen proto, aby si něco dokázali.
Tohle laik zjistí zpravidla až po několikerém setkání s takovým psem, kdy psa vidíte v jiných akcích. Šikanisti se samozřejmě poznat dají, ovšem pro laiky je to poněkud náročnější. Museli byste se často pohybovat mezi nejrůznějšími psy a odpozorovat to.
Poznám je podle vyhodnocení profilu dvojice pán-pes, kdy už na první pohled vidím, že něco nehraje. Ovšem to je o zkušenostech. Jednoduše, když nemáte dobrý pocit z druhého psa, třeba že jiný pes soustavně napíná pánovi vodítko a rve ho silou k jiným psům, raději se mu vyhněte. Zase však ne každému. Hodně psů zpočátku zlého jen hraje a přitom jsou to neškodní mazlové. Nejlepší je použít selský rozum.
Jak zabránit útoku svého psa
Jestliže máte sami problém se psem, který vám napadá jiné psy, pak je náprava poměrně jednoduchá, když se ví jak na to. Nenechávejte takové psy běhat v prostředí jiných psů na volno a bez košíku.
Pakliže je máte na vodítku, platí, že vodítko je dálkové ovládání psovoda na psa a ne psa na psovoda, tudíž si pes s vodítkem nemůže dělat, co chce, především to vodítko napínat, což je to první, co pes udělá, když chce jít napadnout jiného psa. Pokud chcete zabránit útoku svého psa na jiného, neměli byste napínat obojek, tedy ani vodítko, ani ho chytat za krk a už vůbec ne stavět na zadní.
Když chci zastavit psa, co mi útočí na jiné, vezmu ho za kožich kdekoli, jen ne vzadu na krku. Zde to agresi totiž ještě více posiluje. Součástí problému u 'startovacích' psů je nesprávná výstroj, na které pes táhne jako nějaký lesnický valach, nebo je na ní přiškrcený, tudíž nemůže dýchat a když nedýchá, pak také nemyslí. Jak by mohl, když bez kyslíku v mozku to nejde a nemá tak možnost zředit adrenalin, který mu letí nahoru. O výstroji, na které je jednodušší zabránit psu v tahání na vodítku, se podrobně zmiňuji ve své knize a také na DVD.
Přijeďte se podívat | |
|
|