Michaela Ochotská: O psím dárku neměla tušení!

Jste porotkyní ve fotografické soutěži nejPes Blesku, zúčastníte se třeba s Charliem také?

„To by pak mohla být propagace, ne? Určitě soutěžícím hrozně fandím, ráda se na ně dívám a ráda je i moderuji, ale raději budu jen sedět na té židli pro porotce. “

Jak jste k Charliemu přišla?

„Docela kuriózně. Bylo to hrozně krásné a milé. Po jedné dost náročné mezinárodní soutěži, kterou jsem moderovala a dlouho a pečlivě se na ni připravovala, jsem absolutně netušila, co se za mými zády chystá. Ráno jsem se vzbudila a ležela vedle mě malinká roztomilá kulička – Charlie jako dvouměsíční štěňátko!“

Takže Charlie je nečekaný dáreček?

„Ano, přesně tak!“ (pozn. red. od přítele – slovenský podnikatel Adrian Pituch)

Je Charlie s průkazem původu, nebo bez?

„Bez, Charlie je bezpapíráček.“

Jak jste mu vybrali jméno?

„Jelikož jsem vůbec netušila, že se takové překvapení chystá, tak jsem nikdy nad psími jmény ani nepřemýšlela. Ale když jsem to ráno otevřela oči a viděla ho, tak ze mě hned vypadlo, že to bude Charlie. Na první pohled to byl prostě Charlie.“

Příchod štěňátka do domácnosti určitě znamenal velké změny. Co všechno jste tomu museli přizpůsobit?

„Museli jsme přizpůsobit víceméně všechno. Věci jsme dávali někam nahoru, aby na ně Charlie nedosáhl. Musím mu přizpůsobit také svůj den, po práci se stavit doma, vyvenčit ho a nakrmit...

Na celodenní focení ho vzít třeba s sebou, nebo naplánovat vše tak, aby nebyl doma dlouho sám. Je to ještě štěně.“

Co dělá Charlie, když jste v práci? Berete ho někdy s sebou?

„Teď závidím všem, kteří mají menší plemena, protože si svého mazlíka můžou vzít s sebou kamkoli. To já bohužel ne. Charlie je přece jen velký pes... Ale zaplať pánbůh, že máme dům s velkou zahradou, takže Charlie si tady může dovádět a je to pro něj fajn. Když byl štěňátko, tak s ním byl pořád někdo doma. Teď už je větší a chci, aby si zvykal být sám. Jsem v práci pár hodin, a tak je s ním v podstatě pořád někdo. Když jedu pryč na delší dobu, tak ho samozřejmě hlídají rodiče.“

Chodíte s Charliem na cvičák, nebo si ho cvičíte sami?

„Já jsem byla překvapená, že se tomu říká školka. (smích) Takže Charlie už chodí do školky, štěněcí školky.“

Umí už nějaké cviky?

„Překvapilo mě, že už jako hrozně malinký uměl běžné povely. Já jsem nikdy neměla žádné domácí zvířátko, závodně jsem tancovala a sportovala od malička, takže na to nebyl čas. Moje úplně první domácí zvíře byl vlastně až Charlie. První pes v mých 26 letech! Je to pro mě něco úplně nového. Člověk se k tomu staví jinak než dítě."

"Když jsem štěně dostala, hned jsem zavolala psího trenéra, který s ním trénuje a ke kterému chodí Charlie do školky. Ten mi na začátku dost radil co a jak, neboť Charlie bude jednou hodně velký pes. A sám byl překvapený, jak Charlie už jako úplné štěněcí miminko uměl běžné povely – sedni, lehni, ke mně... Spíše než triky se ho teď snažím učit znakovou řeč, aby věděl, když mu ukážu nějaký znak, co to znamená za povel.“

Zlobí někdy? Zničil vám něco?

„Naštěstí jsem se ještě nedostala do takových situací, před kterými mě varovali známí, že třeba přijdu domů a budu mít rozkousanou sedačku. To naštěstí ne. Jediné, co mi kdy Charlie zničil, byly moje kozačky. A asi má dobrý vkus po mně, protože si vybral ty nejdražší a ty mi rozkousal. To mi bylo líto. Ale co naděláte, že...“

Čím Charlieho krmíte? Granule, vařené, nebo syrové maso?

„Celou dobu jsme spíš na suché stravě. Dost jsem se o tom radila a vybrali jsme hodně kvalitní granule, abychom na začátku nic nepodcenili a Charlie byl zdravý. Nemám se zvířaty zkušenost, takže si nechám ráda poradit. A tak mu občas uvařím jen čisté kuřecí maso, které smíchám třeba s rýží. V poslední době si Charlie oblíbil lososový olej, který nám doporučil veterinář, a ten mu do jídla přimíchávám.

Spí s vámi Charlie v posteli?

„Já to nesmím říkat nahlas. (smích) Jen když jsme spolu sami doma.“

Neuvažujete o druhém pejskovi? Pořídit Charliemu parťáka?

„Tak to vůbec, protože už jen s jedním pejskem je takové práce a starostí, že jeden bohatě stačí. “