Štěně do domu je radostí i starostí zároveň. Vše, co do svého pejska investuje na samém začátku, se vám bohatě vrátí. A tou nejdůležitější věcí je čas. Každou dobrou věc i tu špatnou, kterou se pes naučí ve štěněcím věku, si totiž ponese až do stáří. Proto se vyplatí být už v prvních týdnech důslední a trpělivě svému psíkovi vysvětlovat, co smí a co ne.

První úkon, který váš mazlíček musí zvládnout, je samostatné vykonání potřeby mimo váš domov. Někteří psi to zvládnou za týden, jiným to trvá podstatně déle. Obecně platí, že štěňata si nedisciplinované učůrávání mohou dovolit do 6 měsíce věku. 

Trestat nebo chválit?

Existují dva přístupy k výchově. Ten první, tradičnější, radí, aby byl pes vždy trestán za neúspěch (strčit mu čumák do loužičky či zakřičet fuj). Druhá metoda naopak nečeká až pes selže, ale staví na chválení při správném chování psa (když se mu podaří vyčůrat se venku, dostane odměnu). Pokud zvolíte pozitivnější metodu chválení, pak vám dobrou službu vykoná klikr. Psi se poměrně rychle naučí reagovat na jeho zvuk a snadno si ho propojí s danou situací. (tj. při správném chování zmáčkneme klikr a psa odměníme pamlskem).

Základem všeho je štěně vynášet pravidelně ven a dát mu tak šanci zvyknout si na vykonávání potřeby ve venkovním prostředí. Pravidelný nácvik je třeba provádět během dne i noci v cca 2 – 3 hodinových intervalech. Štěňata většinou vykonávají potřebu po spánku či po jídle, je proto dobré počkat si na tuto chvíli a psa vynést ven.

Rada na závěr

Nezapomeňte, že vše má svůj čas a každý pes se vše jednou naučí. Nikdy psa netrestejte ani nebijte. Největší službu totiž vždy udělá pochvala a sebevědomí pes vám bude dobrým partnerem po celý jeho život.