3°C
Největší vliv na kvalitu sklizně totiž nemá pěstitelské snažení, ale počasí během vegetace. Důležité jsou teploty v zimě, které ovlivňují přezimování škůdců. Vlhko a chladno během jara a léta pak podporuje vznik houbových chorob. Vzhledem k vrtochům počasí tedy nezbývá nic jiného než začít s ošetřením pěstovaných kultur v předjaří.
Americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae)
Patří mezi nejzávažnější choroby angreštů, projevuje se na celém území naší republiky a postihuje hlavně starší odrůdy. Přesto je možné proti němu účinně bojovat.
JAK NA TO: Omezit chorobu pomůže redukční řez, při kterém zkrátíte napadené výhony (pak je spalte). Dále použijte fungicidy; poprvé angrešty postříkejte na začátku rašení, nejčastěji v únoru. Další postřik proveďte po vyrašení a třetí po odkvětu, v závislosti na počasí. Poslední, tedy čtvrtý postřik se vyplatí po sklizni. K nejúčinnějším fungicidům patří Discus nebo biologický Biool.
DOPORUČUJEME: Jako smáčedlo vyzkoušejte Silwet nebo alespoň několik kapek saponátu.
CO SE VYPLATÍ: Nejvíce jsou postižené rostliny v oblastech s hojnými srážkami v uzavřených kotlinách, kde se drží dlouho mlha, a v přehoustlých keřích. Plánujete výsadbu angreštu? Pak myslete předem na vhodné stanoviště.
Kadeřavost broskvoní (Taphrina deformans)
Co nemile překvapí začínající pěstitele? Když prvním rokem po výsadbě pozorují záhy po vyrašení puchýřovité deformace listů vedoucí k jejich opadu, které má na svědomí houbové onemocnění. Stromek sice znovu vyraší, ale hodně se vyčerpává a každoročním opakováním příznaků broskvoň předčasně odejde.
JAK NA TO: Kadeřavost je více patrná za chladného a vlhkého počasí. Výskytu houby zabraňují postřiky, které se provádějí od podzimu až do doby rašení. Jako nejúčinnější se ukazují měďnaté přípravky (Kuprikol 50, Champion WP).
DOPORUČUJEME: S používáním fungicidů je vhodné začít už po opadu listů, a to ve dvou termínech v intervalu 4 až 5 týdnů. Podmínkou je bezmrazé počasí. Další, zimní postřik se provádí v závislosti na venkovní teplotě (tři dny po sobě musí být nad 5 °C) a poslední v době nalévání termálních pupenů (během února).
CO SE VYPLATÍ: Zmeškali jste podzimní a zimní postřiky? Nevadí, broskvoním prospěje i únorová prevence.
Strupovitost (Venturia inaequalis)
Velmi rozšířená houbová choroba postihuje listy, květy, plody a často také letorosty hlavně jabloní a hrušní, ale týká se i okrasných keřů a peckovin, včetně meruněk a broskvoní. Během vegetace se na listech vytvářejí sazovité hnědočerné, různě velké skvrny a listy předčasně opadávají. Na plodech vznikají strupovité skvrny, plody se deformují a v místě skvrn praskají. Postižené plody napadají hniloby a na letorostech je viditelně drsná kůra.
JAK NA TO: Houba přezimuje na napadených opadlých listech a větévkách, ze kterých se na jaře dostává na rašící pupeny. Vývoj choroby podporují deště a teploty 17 až 24 °C. Pomůžou postřiky přípravky Baycor 25WP, Stolit 65, Discus nebo sada Zdravé jablko, která obsahuje Polyram WG a Discus (používejte je podle návodu).
DOPORUČUJEME: Naši předkové proti chorobám a škůdcům používali železné piliny, které v kruhu kolem koruny stromů zapravili do země. Na jeden strom jich postačí hrst.
CO SE VYPLATÍ: Hodně ovlivníte už výběrem odrůd, například Angold, Florina, Julia, Melodie, Otava, Prima, Rosana, Rubinola nebo Topaz jsou k této chorobě rezistentní.
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)
Ničivá práce brouků se projevuje hnědnutím okvětních plátků napadených květních pupenů. Výsledek? Květy zasychají, aniž by se rozvinuly. Uvnitř takového poupěte byste našli až 8 mm dlouhou larvu. Asi po měsíci od nakladení vajíčka se larva kuklí a za 1 až 3 týdny se líhnou brouci, kteří po krátkém žíru na listech hledávají „letní byt“. Na podzim přeletují do skrýší vhodných k přezimování, většinou v prasklinách kůry stromů. K intenzivnímu náletu brouků dochází záhy na jaře, kdy teploty dosáhnou 13 až 15 °C. Na pupenech pak probíhá úživný žír a brouci se páří. Samice vykousávají do pupenů otvor, kterým kladou jedno vajíčko, z něho se asi po 10 dnech vylíhne larva, a vše se opakuje.
JAK NA TO: S ochrannými postřiky začněte od fáze myšího ouška, jakmile se vyskytne jeden den s teplotou nad 15 °C. Z doporučených postřiků lze použít Oleoekol, Calypso 480 SC nebo Talstar 10 EC.
DOPORUČUJEME: Není od věci rozmístit na zahradě hnízdní budky, protože zpěvní ptáci pomůžou s likvidací brouků a vajíček.
CO SE VYPLATÍ: Slabší napadení neškodí, dokonce může přispět k redukci příliš vysoké násady květů. Útok brouků ve velkém (například při násadě 3 až 6 pupenů na 1 větvi až 5 brouků a při více než 6 pupenech na 1 větvi 10 brouků) však hrozí zničením až 80 procent květů.
Ludmila Dušková doporučuje
Mezi další škůdce ovocných dřevin patří ti, kteří přezimují ve stadiu vajíček (mšice, svilušky, mery, píďalky a červci) nebo housenek (obaleči) uložených po celém stromě, nejčastěji ale v šupinách pupenů, za kůrou, trhlinách ve dřevě... Začínají se líhnout, jakmile venkovní teplota dosáhne hodnot nad 10 °C. S postřiky proto začněte včas, aby se škůdci nepřemnožili.
