Letničky rozzáří zahradu: Jak se o ně správně starat?

Letničky mají rády lehčí, výživnou hlinitopísčitou půdu, na jednom místě porostou pouze jedno vegetační období. Po výsadbě nebo vzejití rostlin je důležité udržovat půdu bez plevelů a pravidelně ji kypřit.

Bude-li sucho, rostliny zalijte, nejlépe ráno (ne však každý den). Rozhodně nezalévejte v největším vedru, tím letničkám spíše uškodíte − půda se snadno zapaří a houbové choroby kořenů dostávají zelenou.

Jaká jsou vhodná opatření?

U některých druhů se doporučuje mladé rostlinky po výsadbě zaštípnout (hledík, letní fiala, astra a jiné), aby zesílily a vytvořily kompaktní keříky.

Chcete prodloužit kvetení rostlin, které brzy vytvářejí semena (například měsíček a hrachor)? Pak odstraňte semeníky.Některé druhy můžete hlubším řezem zase přimět k opakovanému kvetení (krásnoočko, petúnie, lobelka).

Výživa je důležitá!

Několik týdnů před výsadbou jste určitě zapravili do půdy proleželý kompost nebo vícesložkové hnojivo, během vegetace stačí rostliny přihnojovat 1x za 10 dní tekutými vícesložkovými hnojivy. Vybírejte přípravky se zvýšeným obsahem fosforu a draslíku, tím podpoříte množství a kvalitu květů. Pokud ovšem pěstujete rostliny v nádobách, interval hnojení zkraťte.

Pozor na škůdce…

Nejčastěji letničky napadají molice skleníková (Trialeurodes vapporarium) a molice tabáková (Bemisia tabaci). Sají na spodní straně listů, kde vznikají žluté skvrny, postupně žloutnou celé listy a odumírají. Přitom jsou potřísněné medovicí, kterou molice vylučují. Hubení molic je složité, protože voskové výpotky na povrchu těla zabraňují pronikání aplikovaných přípravků.

Z toho důvodu je nutný včasný a opakovaný zásah, dříve než dojde k přemnožení dospělců. Nejmladší listy a vegetační vrcholy zase často napadají mšice (Aphidoidea). Kolonie mšic jsou velice dobře patrné, listy mění barvu – žloutnou a červenají, postupně se deformují a svinují. Některé mšice žijí i na kořenech. Rostliny poškozují přímo sáním a nepřímo tím, že vylučují lepkavou látku medovici, na které se rozrůstají černě.

…a také choroby

Jakmile listy, stonky, poupata a někdy i květy pokryje bílý, moučnatý povlak, je to neklamná známka padlí (Erysiphaceae). Toto houbové onemocnění způsobuje hnědnutí a odumření listů. Chorobu podporují vyšší teploty nebo teplotní výkyvy za zvýšené vzdušné vlhkosti, větší zásoba dusíku a hustý spon.

Chemickou ochranu provádějte hned při zjištění prvních příznaků a podle potřeby opakujte. Rzivost je také houbové onemocnění, které se někdy projevuje už na začátku léta.

Zpočátku se objevují na spodní straně kulaté žluté skvrny a na nich kupičky výtrusů, překryté pokožkou. Po dozrání spor se pokožka trhá a spory se v podobě rezavého prášku uvolňují. Listy vlivem napadení ztrácejí barvu, jsou děrované, předčasně zasychají od okrajů, stáčejí se, opadávají nebo zůstávají suché viset na rostlinách.