Kde se šarka vzala?

Šarka je onemocnění virového původu, které se do střední části Evropy začalo šířit ve 40. letech minulého století z Balkánského poloostrova. Ze začátku napadala pouze slivoně, postupem času se však rozšířila na další peckovinové stromy. Můžete ji proto objevit také na listech a plodech broskvoní, meruněk, višních a třešních.

 

Světlé skvrny a nechutné plody

Poznáte ji podle světle zelených až žlutých fleků, které se objevují na listech a plodech slivoní. Šarka jsou vlastně takové neštovice, které napadají ovocné dřeviny.
Dalším příznakem je předčasné opadávání plodů, kvůli kterému plody nestihnou dozrát a jsou kyselé. Struktura plodů je hrbolatá, objevují se skvrny a ďolíčky, pod kterými se skrývá hnědavá až načervenalá nekrotická dužina.

Fotogalerie
4 fotografie
 

Léčba

Šarku bohužel léčit nelze. Dá se jí předejít pouze prevencí. Důležité je chránit stromy před mšicemi, protože právě hmyz je přenašečem virů, které chorobu způsobují. Dále je nutná pravidelná péče o strom. Dřeviny dostatečně vyživovat a zalévat v době sucha.

Pokud šarka už vaše slivoně napadla, pak jediným řešením je stromy vykopat a spálit. Stromy se samy nevyléčí a každý rok budou plodit nakyslé a zdeformované plody.
Po odstranění nakažených stromů je dobré pár let švestky nepěstovat nebo vysadit tolerantní a vůči šarce resistentní odrůdu, např. Wangenheimovy švestky.