Pražská zahrada Ivy Hüttnerové patří do kategorie těch, kde se pořád něco děje. Přijdete tu po čase a všechno je jinak. Tuhle na místě ohrádky z cihel vyrostl půvabný zahradní domek, tam přibylo další zahradní jezírko…
Praktik a romantička
Zní to jako název románu nebo filmu, ale mezititulek nelže. „Jsem opravdu neuvěřitelný romantik,“ směje se Iva a dodává, že se to nepromítá pouze v obrázcích, které s oblibou maluje.
A když byla stavba hotová a řemeslníci za horami, přišel do zahrady manžel Petr, domek si prohlédl a ironicky poznamenal, že je strašně zvědavý, ja
Zahrada vznikla krok za krokem
V očekávání kritických poznámek či dokonce odmítnutí ovšem Iva postupovala při realizaci snad každého ze svých zahradních plánů. „Například na první jezírko jsem manžela musela dlouho připravovat, dokud se s celým záměrem nesmířil, protože původně zastával názor, že v naší zahradě by měl být jen zelený beton. Vzápětí jsem ale zjistila, že by nebylo od věci mít tady i potok,“ říká.
Petr samozřejmě znovu odvětil, že je to nesmysl, ale nakonec pro něj vymyslel ideální místo. Ovšem s realizací jsem musela počkat, až vyrazí z domu na delší pracovní cestu. Když se pak vrátil, bylo vše hotové, i s dalším jezírkem u pergoly. Dílo si prohlédl a konstatoval, že je moc malé. Postupně ale začal celou vodní kaskádu upravovat, zvětšovat a dnes je nadšený, jak se mu to podařilo. A tak jsem ho vlastně přivedla k práci v zahradě.“