V jakém stavu byl dvoupokojový byt, než jste se pustil do rekonstrukce?

V bytě před námi bydlel dědeček a po něm nájemníci. Toaleta a koupelna vyžadovaly totální rekonstrukci. V ostatních pokojích bylo popraskané zdivo a vlastně veškeré nerovnosti, díry a dírky, které postupem času byt prodělal, byly spravovány masivními nánosy sádry, které se pak většinou zamalovávaly vodovkami.

Co všechno bylo třeba v rámci rekonstrukce opravit, vyměnit, dostavit, vybourat?

Původně jsme chtěli pouze malovat, ale po bližším seznámení se s bytem jsme se rozhodli, že vyměníme stávající elektrické vedení z hliníku do mědi. Když se zasahovalo do zdí, šla dolů také stará malba. Někde staré vedení vedlo i v podlaze, proto jsme šli do podlahy. Také jsme jej dodělali v místnostech, kde ještě nebylo. Protože se ve stejné době v domě měnilo svislé vedení odpadů, předělali jsme dispozici koupelny, toaletu. Také jsme zrenovovali parkety, položili novou podlahu, nalepili kachličky, položili dlaž- bu. Taky jsme znovu rozvedli vodu po bytě.

Můžete popsat, jak vypadá váš byt nyní?

Dispozici jsme neměnili, byt je vyřešen dobře. Šlo by to i lépe, ale to by vyžádalo další zásahy, které by zabraly ještě více práce. Vzhledem k časové tísni, ve které jsme se v tu dobu nacházeli vzhledem k blížícímu se datu příchodu našeho potomka, jsme zvolili tu „snadnější variantu“, a to zachování dobré dispozice. Do maximální možné míry jsme zachovávali také původní dobové materiály. Samozřejmě olověné trubky na WC jsme vyměnili.

Jednotlivé soutěžní projekty letošního ročníku výzvy Mistr Kutil si můžete prohlédnout na http://www.mistrkutil.cz.