„Haf a haf a hafani / mají srdce na dlani. / Nad hafany prostě není, / vyléčí vás z odcizení. /Naučí vás milovat, /silou mnoha kilowatt.“ Takhle v jedné ze svých vtipných básní pro děti rýmuje český básník Jiří Žáček a v jedné sloce krátce shrnuje to, co z nás většina, ať pejskařů, či nepejskařů ví, totiž že psi své pány milují bez výhrad a bez podmínek, čehož lidský tvor ne vždy je schopen.

Ostatně i vědci potvrzují, že čtyřnozí chlupáči prožívají složité emoce lásky a náklonnosti. Podle nejnovějších výzkumů mají totiž psi v mozku stejné centrum jako člověk, které souvisí s pozitivními emocemi.

Pejsek sice dětem jejich rodiče nemůže zcela nahradit, ale často jim poskytuje to, na co již máma s tátou nestačí. Hafík je totiž neustále k dispozici a vždy připraven si hrát! Nikdy dítěti nevynadá a je možné se mu svěřit s čímkoli, aniž by to komukoliv vyzradil. Dítě se může chlupatému mazlíčkovi vybrečet do kožichu a neslyšet přitom obligátní větu, že chlapi přece nepláčou.

Podle psychologických výzkumů děti, jež vyrůstaly se psem, jsou přátelštější, sebevědomější a méně agresivní. Nesmělým dětem jejich čtyřnohý mazlíček pomáhá překonat sociální bariéry; díky němu děti chodí častěji ven, navazují více sociálních kontaktů a mají i dostatek pohybu.

V médiích se často dozvídáme o příbězích hrdinných psů, kteří zachránili dítěti život, o psích chůvách, které miminko přijaly jako vlastní štěně a láskyplně o něj pečovaly, o psech léčících dětskou duši a vnášejících radost do míst, kde je jí jako šafránu, jako jsou oddělení dětské onkologie. Zároveň k nám ale čas od času dorazí i děsivé zprávy o tom, kterak pes napadl dítě svého pána. Naštěstí jsou to ale výjimky, které vesměs potvrzují, že majitelé dostatečně nezvládli soužití svých potomků se psy a podcenili možná rizika.

Pes totiž je a navždy zůstane šelmou, byť domestikovanou. Ani s nejmírumilovnějším zvířetem na světě tak nemůže rodič nechat malé dítě zcela bez dozoru! Pes se může leknout neobvyklých pohybů a nemusí mít vždy svatou trpělivost s projevy pro malé děti tak typickými, jako je štípání, kousání nebo mlácení čímkoli o cokoli. Ve studii, kterou realizoval Státní zdravotní ústav na vybraných pražských školách, téměř 40 % žáků uvedlo, že do 12 let svého věku bylo pokousáno psem, přičemž se často jednalo buď o vlastního, nebo známého psa. I přes tyto excesy většina dětí na svého prvního psa vzpomíná celý život s láskou a čtyřnohého kamaráda chce nezřídka dopřát i vlastním potomkům.

Fotky z naší soutěže NejPes mluví za vše: v jednom momentě zachycují vzájemnou lásku dětí a jejich čtyřnohých kámošů a odrážejí vnitřní krásu milující psí duše.

Kessi

Bernský salašnický pes, Zlínský kraj

Kessi

Ponti gold vermiko

Dlouhosrstá kolie, Středočeský kraj

Vermiko

Argo

Labradorský retrívr, Praha

Argo

Kron

Kříženec Ridgeback/Pitbul, Zlínský kraj

Kron

Ebby

Cane corso, Ústecký kraj

Ebby

Jack

Americky stafordsirsky terier, Jihočeský teriér

Jack

Black

Německý ovčák, Středočeský kraj

Black

Ikárek

Německý trpasličí špic, Královéhradecký kraj

Ikárek

Majlinka

Jack Russel, Ústecký kraj

Majlinka

Aicha

Bullterier-stafford, Karlovarský kraj

Aicha

Mikki

Krysařík, Praha

Mikki

Ferda

Jezevčík, Praha

Ferda

Líbil se vám některý z našich pejsků? Dejte mu svůj hlas! Jak? Na stránkách soutěže NejPes jednoduše vepíšete do vyhledávače jeho jméno a kraj, odkud je, a po odkliknutí se vám zobrazí pejskův profil s tlačítkem „Dej hlas“. Klikejte, lajkujte. Jste to vy, kdo rozhodnete o nejlepším psu Česka! Krajské internetové hlasování probíhá do 2. dubna.