Houbařská sezóna je v plném proudu. Kromě neuvěřitelného množství hřibů, kozáků, bedel a dalších výborných hub však rostou v našich lesích v hojné míře i takové, které mohou především pro méně zkušené houbaře znamenat smrtelné nebezpečí! Jak se ho vyvarovat? Blesk.cz vybral pětici nejhorších „zabijáků“ mezi houbami a poradí, jak je poznat.

1) Muchomůrka zelená: Zabije vás do týdne!

Tato houba je nejjedovatější a také nejzákeřnější. Její toxiny působí dlouhodobě. Pokud ji sníte, překonáte první nevolnost s průjmy a nejdete k doktorovi, je zle. Jed začne nezvratně poškozovat játra i ledviny a dospělý člověk během 5-7 dnů umírá! Jedna velká plodnice může zapříčinit smrt i několika lidí.

S čím se nejčastěji zaměňuje: Amatérští houbaři si ji nejvíce pletou se žampióny, holubinkami, bedlami, mladé plodnice se mohou podobat pýchavkám. Zásadním rozpoznávacím znakem muchomůrky zelené je to, že vyrůstá z „kalichu smrti“, tedy pochvy. Od žampionu ji poznáte i podle toho, že její lupeny jsou bílé, zatímco žampión je má světle až tmavě hnědé. Od holubinek je odlišuje kromě pochvy také prsten.

2) Čepičatka jehličnanová: Ryba fugu mezi houbami

Stejně jako u japonské delikatesy ryby fugu stačí jediná chyba, aby se člověk sprovodil ze světa. Tato houba totiž obsahuje stejné toxiny, jako muchomůrka zelená.

S čím se nejčastěji zaměňuje: Je nebezpečná hlavně proto, že si ji i zkušení houbaři často pletou s jednou z největších kulinářských lahůdek, opěnkou měnlivou. Jak je rozeznat? Podle prstýnku a šupinek u opeňky měnlivé, čepičatka jehličnanová má zase rýhovaný okraj klobouku a bíle šupinkatý až vláknitý třeň, případně  hrbolek na klobouku. Rozhodujícím poznávacím znakem je podle mykologů jejich vůně. Opeňka má vůni houbovou a čepičatka jehličnanová voní po mouce...

3) Muchomůrka tygrovaná (panterová): Nebezpečná pro kardiaky

Tato prudce jedovatá houba obsahuje jed, který způsobuje těžké psychotropní otravy. Začne působit za půl až za 4 hodiny. Je zvláště nebezpečná pro ty, kteří trpí kardiovaskulárními nemocemi.

S čím se nejčastěji zaměňuje: Lidé ji často považují za jedlou muchomůrku šedivku nebo za chuťově výtečnou růžovku. Jak ji odhalit? Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec. Muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký a její kalich má přechod. Růžovka také při řezu získává oranžový, načervenalý nebo růžový nádech.

4) Závojenka olovová: Napodobuje mladé hříbky!

Tato prudce jedovatá houba se dříve naštěstí na území ČR nevyskytovala v hojném počtu, ale při letošní houbařské nadúrodě byste na ni mohli také snadno narazit. Obsahuje dosud neznámý jed, účinkující velmi rychle a jsou známy případy smrtelné otravy.

S čím se nejčastěji zaměňuje: Tato houba je nebezpečná především pro sváteční a začínající houbaře, kteří si ji často pletou s mladými hřiby dubovými. Roste totiž na stejných místech a je jim hodně podobná. Na rozdíl od hřibů má ale závojenka olovová zespodu kloboučku nikoliv „trubičky“, ale lupeny! POZOR: Můžete ji zaměnit i s ostatními druhy jedlých hub, jako jsou třeba žampióny. Nejste-li si absolutně jisti, nechte ji raději růst!

Fotogalerie
5 fotografií

5) Čechratka podvinutá: Způsobuje smrtící alergie

Roste prakticky všude. Patří k tzv. acidofilním druhům, jejichž výskyt se v druhé polovině 20. století významně zvyšoval v souvislosti s "kyselými dešti". Ve starších houbařských atlasech se uvádí jako jedlá, naše babičky je sbíraly jako „falešné ryzce“. Dnes se už ví, že obsahuje látky, které mohou způsobit prudké alergické reakce se smrtelnými následky.

S čím se nejčastěji zaměňuje: Dá se zaměnit s ryzci a protože mladé plodnice mají hřibovitý tvar, můžete se také splést. Klobouky jsou 5 - 15 cm široké, v mládí polokulovité, pak sklenuté až prohloubené, na okrajích rýhované a velmi dlouho podvinuté (odtud její druhé jméno), okrově hnědavé, naspod nejprve se žlutozelenými, později narezavělými lupeny. Ty poraněním hnědnou.