Vzpomínáte, jak naše babičky navlékaly nakrájené plátky hub na nitě a tak je sušily? Takhle složitě už to dělat nemusíte. Kdo chce, zaměstná sušičku a má hotovo za pár hodin.

Jak na to

Na tenko nakrájené houby rozložte v jedné vrstvě na rošt nebo pletivo vyložené čistým papírem. Velmi šikovný je pečící papír, ke kterému se houby nepřilepí. Nedoporučuje se sušení na slunci, protože by se mohly zapařit. Lepší je stinné místo, nejlépe s mírným průvanem třeba na čisté půdě. Po pěti dnech klasického sušení by měly být houby připravené na uskladnění. Jak to poznáte? Budou se lámat.

Do sušičky

Dobrou službu udělají elektrické sušičky na ovoce, které jsou podstatně rychlejší. Houby do nich nakrájíte a rozložíte na pláty nad sebou. Nastavíte teplotu a ventilátor se postará, aby bylo sušení rovnoměrné. Bát se o výsledek nemusíte, protože většina modelů má ochranu proti přehřátí.

Do skleniček

Sušené houby je nejlepší uložit do zavařovacích sklenic s dobře těsnícím víčkem. Při dobrém skladování houby vydrží i tři roky. Ale čas od času je raději zkontrolujte, protože je může napadnout mol obilní. Poznáte to podle pavučinek a hmyzu v některém ze stádií vývoje (larvy, dospělí moli).

Které houby nesušit

I když je sušení jednou z nejrozšířenějších metod uchování, nehodí se pro všechny houby. Některé by vám ve směskách nechutnaly, nebo vám dokonce uškodily. Třeba rozšířený hřib žlutomasý, kterému se častěji říká babka. Nebezpečí hrozí především u starších plodnic, které obsahují Nedohub zlatovýtrusný, což je parazitická houba. Ta ohrožuje slinivku a při sušení a uskladnění jsou kontaminovány i ostatní houby. Podle mykologů by se neměla sušit ani oblíbené muchomůrka růžovka, tedy masák. Naopak výborné jsou sušené hřiby, křemenáče, bedly nebo ryzce.