Z čeho takový živý plot vytvořit? Určitě si nevybírejte vhodné rostliny jen podle toho, že se vám nějaký plot líbil u známých. Než se pro něco nadchnete, raději si zjistěte, jak se tomu či onomu druhu bude právě na vaší zahradě dařit. Různé mohou být i požadavky na světlo, stín a vlhkost. A měli byste se také zajímat o pozdější nároky na údržbu.

Listnáči versus jehličnany

Rostliny vhodné na živé ploty rozdělujeme na listnaté a jehličnany. Dříve byly nejčastější volbou jehličnany, ale v současné době se stále více prosazují rostliny listnaté. Mnoha lidem se totiž líbí jejich rozmanitost během celého roku, kdy se mění nejen jejich barva, ale i tvar a podoba například při rašení nebo květu.

Nejoblíbenější druhy pro živé ploty

Zimostráz (Buxus)  -  Stále zelený keř, který se hodí především na stříhané ploty do výšky 1 metru. Oblíbený je i jako solitér, ze kterého se za pomoci šablony dají tvořit populární koule. Sazenice se vysazují asi 25 cm od sebe.

Ptačí zob – Tento neopadavý stále zelený keř se hodí pro ploty do výšky až 2 metry. Je velmi nenáročný , takže mu stačí mírně suchá až vlhká půda. Snese i sucho. Sazenice se vysazují 30 cm od sebe.

Habr -  Plot z tohoto opadavého listnáče je unikátní. Nejenže je odolný vůči soli, ale jako jeden z mála je neprůhledný i v zimě. Staré listy, které s podzimem získají zlatavou barvu, totiž zůstávají na větvích i v zimě a opadají až s růstem nových. Sazenice se vysahují 20 cm od sebe.

Dřišťál – Opadavý listnatý keř, který svými trny učiní plot doslova nepropustný. Je velmi odolný,  takže ho neohrozí  ani velké sucho, chudé půdy nebo nešetrný sestřih. Tmavě zlené lístky se na podzim barví do červena. Sazenice se vysazují 45 cm od sebe.

Tavolník – Listnatý keř s bílými, růžovými nebo červenými kvítky a zajímavě zbarvenými listy. Nejlépe se mu daří na slunci, ale snese i mírné zastínení. Je odolný proti znečištění ovzduší. Sazenice sázíme 45 cm od sebe.

Thuja – Jedna z nejoblíbenějších dřevin na živé ploty. Existuje mnoho druhů od miniaturních až po několikametrové. Hodí se především na ploty o výšce od 1,5  do 3 metrů. Sazenice se vysazují 75 až 100 cm od sebe.

Jalovec sloupový – Tento hustý neopadavý jehličnan se hodí především na vysoké živé ploty. Sazenice vysazujeme 50 až 60 cm od sebe.

Cypřiš – Má stejně jako thuje množství tvarů, rozdílných výšek i barev. Hodí se na živé ploty o výšce 2 až 10 metrů. Sazenice se vysazují 45 cm od sebe.

Zvolte si profil

Autor: Archív
Nejčastěji má živý plot je takzvaný lichoběžníkový profil, kdy se od shora dolů rozšiřuje. Dostatek světla tak dostávají i spodní větve a zbytečně neřídnou. Výhodou je i to, že voda z horních pater rychle odtéká. Rovný obdélníkový profil  naproti tomu dovolují jen stínomilné keře  (např.tis, habr), kterým sluneční svit tolik nechybí. U rozložitějších keřů (např. ptačí zob) je praktický zaoblený horní profil, protože jejich sestřih je tak jednodušší.

 

Kdy a jak zasadit

Opadavé keře bez kořenových balů je vhodné vysazovat na podzim do prvních mrazíků nebo zjara než začnou rašit. Jehličnany a stále zelené rostliny můžete sázet od jara do podzimu. Podmínkou je, že musí zakořenit ještě před zimou. Do kontejnerů můžeme rostliny vysazovat po celý rok.
Při zakládání nového živého plotu je dobré si vypomoci nataženým provázkem, aby byl skutečně rovný. Pokud sazenice hned na začátku zasadíte křivě, pak už vám na vyrovnání ani ten sebelepší střih nepomůže.  Půdu je potřeba před výsadbou dobře zpracovat, vyčistit od kamenů a jiných nežádoucích předmětů či plevelů.

Sazenice můžete buď v patřičných vzdálenostech dávat do jednotlivých jamek nebo pro ně vyhloubit celou rýhu. Ideální je o šířce 60 cm a hloubce 30 cm. Výběr postupu záleží na tom, jak vzrostlé sazenice a kterého druhu keře máte. Zatímco větší se zpravidla dávají dál od sebe a je tedy pohodlnější je sázet jednotlivě, malé se lépe usazují v rýze. Keře sázíme do stejné hloubky a nezapomeneme jim dodat dostatek vláhy a kvalitních hnojiv. Ochranu před nežádoucím plevelem rostlinám poskytne například mulčovací kůra.

Se šablonou vykouzlíte i živou kouli

Tvarování okrasného keře
Tvarování okrasného keře
Autor: Mountfield
Při stříhání mějte na paměti, že pravidelným a rovnoměrným řezem si zajistíte vyrovnaný růst keřů do výšky i do šířky. Máte-li strach, že se vám nepodaří udržet rovné linie a požadovaný tvar, vymezte si hranici střihu nataženým provázkem nebo si vytvořte například z tvrdého papíru šablonu. Tu potom můžete po plotě posouvat. Tento postup se hodí především při obloukovém zakončení plotu nebo se dá využít i na stříhání jednotlivých keřů nebo vytváření buxusových koulí.

Kdo by si rád zkusil vytvarovat ze samostatně rostoucího keře spirálu, postavu nebo zvíře, musí výsledný tvar plánovat dlouho dopředu. Jednotlivé výhonky si pak musí postupně přivazovat k oporám, aby rostly směrem, kterým je potřeba.