Zahradník nikdy nespí: Naplánujte si záhony podle barev

Kdy jinde máte dost času vymýšlet, co všechno se dá na zahradě předělat a vylepšit, než v lednu. Večery jdou dlouhé a nápady se v hlavě jen líhnou. Tak si vezměte tužku, nakreslete si plánek zahrady a můžete vymýšlet nejrůznější barevné variace. Když si navíc správně namícháte trvalky s letničkami, pokvetou vám celou sezonu.

Barvínek

Plazivá trvalka, která do růstá výšky deset až dvacet centimetrů. Oddenkem se rozšiřuje do okolí. Je výborná jako půdokryvná rostlina na místech, kde nechcete nebo nemůžete z nějakého důvodu udržovat trávu. Rostlina má ráda neutrální až mírně alkalické půdy a vypořádá se i s polostínem pod stromy a keři. Je velmi odolná. Pozor, rostlina je jedovatá.

Ladoňka

Velmi krásná a nenáročná cibulovina. Květy má už brzy z jara. Dorůstá do výšky deset až dvacet centimetrů. Svědčí jí slunná místa, ale zvládne i polostín. V zimě dejte pozor na přemokření, protože snadno uhnije. Dobře je ladoňce na slunných. Pozor rostlina je jedovatá.

Modřenec

Vytrvalá cibulovina, která je charakteristická svými modrými hroznovitými květy, které se objevují od února do dubna. Dorůstá výšky deset až třicet centimetrů. Vysazujte ho na suchých místech na výživné, hlinité půdy. Rychle se rozrůstá. Udělá parádu i na stinných místech pod keři. Je dobré vysadit ho k trvalkám, které zakryjí jeho žloutnoucí listy, třeba k bohyšce.

Hortenzie

Rozložitý keř s dlouhými větvemi se snadno stane dominantou záhonu. Svědčí mu prodyšná mírně kyselá půda s pH od 5 do 6,5. Stanoviště by mělo být v polostínu. Ve stínu budou květy málo barevné a na slunci hrozí sluneční úpal. Hortenzie jsou velmi náročné na vodu. Potřebují pravidelnou zálivku. Aby byly modré, potřebují přidat do půdy látky zvyšující kyselost, aby pH bylo v rozmezí od 3,5 do 4,5. Pak věty druhů s růžovými a červenými květenstvími budou modrat.

Růže

Královny zahrady můžete mít v celé škále barev, ale červená jim sluší nejlépe. Na záhony se nejlépe hodí záhonové nebo půdokryvné růže. Nejsou nijak zvlášť náročné na stanoviště. Potřebují dostatek světla. Celodenní úpal jim však úplně nesvědčí, proto není vhodné je vysazovat k jižně orientovaným stanovištím. Naopak trvalý stín také není ideální, málo kvetou a více trpí chorobami a škůdci. Půdy mají být výživné humózní půdy s dostatkem vláhy. Nesnášejí přemokření, ani přílišné sucho jim nevyhovuje.

Tulipán

Vybrat si můžete mezi vyššími i nižšími druhy. Dobře se jim daří v úrodných, dobře propustných půdách na slunných místech, která jsou chráněny před větrem. Nesnášejí přílišné zalévání. Na záhony se vysazují v pozdním létě a časném podzimu do hloubky 10 až 15 cm.  Rozlišujeme odrůdy na rané, středně rané a pozdní.  

Mečík – gladiola

Mečík potřebuje slunné stanoviště s výživnou půdou, nejlépe obohacenou o dobře uzrálý kompost. Hlízy sázíme koncem dubna do hloubky 8 až 10 cm. Po zahrnutí je dobře zalijeme. Pravidelnou, ale přiměřenou zálivku potřebují po celé vegetační období. Přelévání jim škodí. Hlízy mečíků jsou jednoleté, nad vysazenou hlízou vyrazí nová hlíza s kořeny. Koncem září a začátkem října hlízu vyjmeme a spodní starou oddělíme. Novou necháme uschnout a uložíme do suché místnosti při teplotě od 2 do 8 °C.

Frézie

Pro dobrý růst potřebují slunné místo, které je v létě za hodně slunečných dní raději potřeba přistínit. Protože rostliny dorůstají výšky až půl metru, je dobré je zasadit nejméně do 3 cm, aby se nevyvracely. Hlízky sázejte na jaře a na podzim je vyryjte a uschovejte  v suchu. Mrazu by neodolaly. Aby příští rok kvetly, skladujte je tři měsíce při teplotě okolo 25 stupňů a pak se teplota sníží.

Třapatka

Nezdolná květina, která je krásná i uprostřed podzimu. Je velmi nenáročná, vyžaduje jen pravidelnou zálivku, občasné hnojení a přikypření půdy kolem kořenů. Zvládne polostín i slunné stanoviště s přímým slunečním svitem. Potřebuje sušší a propustné půdy. Když ji necháte na jednom místě, bude se postupně rozrůstat. Kvete od července do září. Dorůstá do výšky až osmdesát centimetrů.

Afrikán – aksamitník

Jedna z nejoblíbenějších letniček, která bude hezká na záhoně i v květináči. Vyhovují jí humózní půdy, slunné i pohostinné stanoviště. Často se dávají na kraje záhonů jako ochrana před slimáky. Kvete od května do října. Semena pro další sadbu si můžete sebrat z uschlých rostlin.

Chyzantémy

Tyto pozdně podzimní květiny jsou nejoblíbenější právě ve žluté barvě, která rozsvítí i šedé dny.  Jsou velmi nenáročné na péči a bez obtíží se o ně postará i úplný začátečník. Na zahrady patří mrazuvzdorné druhy, kterým se daří prakticky všude na slunných místech. Půda potřebuje jen pravidelný přísun hnojiva a zálivku. Důležité je odštipovat odkvetlé květy. Na zimu je dobré kořeny přikrýt kopečky půdy s rašelinou a chvojím nebo slámou.

Denivka žlutá

Vysoké krásky, které vypadají dobře uprostřed záhonu nebo u plotu.  Dorůstá do výšky metru a kvete v květnu a červnu. Hodně lidí si je plete s lilií. Vyžadují hluboké výživné a propustné půdy na slunném a pohostinném stanovišti. Pozor na přemokření, pak květina uhyne. Lepší jsou suchá místa. Jako většina trvalek se množí dělením na jaře nebo koncem léta.

Pivoňka lékařská

Má rozcuchané a bohaté květy. Potřebují slunné místo a výživnou půdou. Můžete je dát na stinné stanoviště, ale nepokvetou. Potřebuje pravidelnou zálivku a přihnojení. Množí se na podzim dělením. Rostlina nesnáší přesazování. Dorůstá do výšky až osmdesát centimetrů, proto potřebuje ochranu před větrem, aby se nezlomila.

Lilie

Další cibulovité krásky, které pro dobrý růst potřebují kyselou až neutrální propustnou půdu obohacenou kompostem. Zatímco květy mají rády hodně sluníčky, kořeny je dobré držet zastíněné.  Zálivka by měla být hojná. I v zimě je dobré hlídat, aby zem zcela nevyschla. Cibule se sází na podzim do hloubky dvojnásobku až trojnásobku výšky cibule.Na podzim není nutné cibule z půdy vyndat. Podle druhu vydrží lilie na jednom místě 3 roky až 40 let.

Sasanka lesní

Hodí se jak do záhonů, tak i do a skalek v polostínu. Vyžaduje humózní a sušší zeminu. Přidejte k ní trochu písku a vápence.  Zvládne i slunná místa. Je velmi odolná, takže ji venku nespálí ani mráz. Rostou trsovitě a nejlépe je namnožíte dělením.

Kopretina velkokvětá

Vytrvalá rostlina z čeledi hvězdicovitých, které dorůstá do výšky až 80 centimetrů. Z oddenku rostou růžice listů. Kvete od května do října. Kopretina je vytrvalá bylina, 20–80 cm vysoká. Z vodorovně nebo šikmo rostoucího oddenku vyrůstá brzy na jaře přízemní růžice listů. Na jednom stanovišti vydrží tak tři roky. Pak je potřeba trs rozdělit a přesadit.  Daří se jí na slunných místech s dostatkem vláhy. Pozor si dejte na to, že je oblíbená u mšic. Které se z ní pak rozlezou po celé zahradě.

Další dobré rady a tipy na zahradu, kolem domu i skvělé recepty najdete v lednovém čísle měsíčníku Blesk Hobby

titulka Blesk Hobby 1/15

Autor: archiv