2°C
Stejně jako o jakýkoliv jiný druh nářadí, i o sekeru musíte pečovat. Základem je samozřejmě skladování na suchém místě, aby sekera nerezavěla. Zároveň však musíte před každým štípnám zkontrolovat, zda topůrko příliš nevyschlo a nehrozí, že by se sekera mohla během práce uvolnit. Při štípaní pak musíme dbát především na to, abychom nesekli do hřebu či šroubu, stejně tak bychom se měli vyvarovat sekání suků, ve všech případech může dojít, a pravděpodobně dojde, k poškození sekery. Pokud se vám to přihodí, postupujte následujícím způsobem:
Zbroušení velkých zubů
Nejprve z ostří odstraňte velké zuby. K tomu vám nejlépe poslouží brusný kotouč nebo pilník. Při použití kotouče dávejte pozor na přílišné zahřívání - oceli nesvědčí, ztrácí tvrdost. Při takovémto broušení "nahrubo" musíme být obzvlášte opatrní, abychom dodrželi původní úhel ostří a sekeru brousili z obou stran rovnoměrně.
Menší nerovnosti
Na malé zoubky a poškození či pro nápravu běžného opotřebení sekery postačí obyčejný brousek. Ten namočíme a ostří brousíme podélně, rovnoměrně v celé jeho délce. Stejně tak využíváme celou šířku brousku.
Finální vyhlazení ostří
Finální doostření provádíme krouživými pohyby, opět po celé délce sekery. Pokud používáme brousek, pro dohlazení ostří ho namočíme do oleje, pokud sáhneme po jemném brusném kameni či nepálené cihle, k navlhčení použijeme vodu. Ostří můžeme vyhladit i velmi jemným smirkovým plátnem, umístěným na pevné podložce. Ihned po skončení práce sekeru osušíme.
Mějte na paměti, že pro různou práci se používají odlišné tvary seker. Na tvrdé dřevo použijeme širokou sekeru s tupým břitem, na měkké se naopak vyplatí sekera úzká a ostrá. Pro běžné štípání dřeva různých tvrdostí se doporučuje úhel ostří cca 15 - 20°, při intenzivnější práci je ovšem třeba takovouto sekeru brousit častěji.
Pokud si dáte s broušením sekery záležet, ušetříte při podzimním štípání spoustu času a hlavně energie.
