Říkal jste, že máte blízko k Praze 4, což prakticky znamená...
"...že jsem tam jako malý kluk žil. V činžáku, který i za totality spravovali moji rodiče. Bydleli tam jen samí příbuzní, a tak jsem si často povídal se strejdou, krotitelem lvů, nebo jsem pozoroval, jak moje tety vykládají karty. A Praze 4 jsem zůstal věrný dodnes.“
Díky za vysvětlení. Takže váš vztah k zahradě...
„Ježíši, jak jste přišla na to, že mám vztah k zahradě? To opravdu ne. Mám vztah k našemu zahradníkovi, se kterým si občas rád popovídám, ale zahrada vážně není můj koníček.“
... nechte mě to dopovědět. Chtěla jsem zeptat, jestli právě váš negativní postoj k práci na zahradě nemá třeba spojitost s dětstvím. Nebyl byste sám, kdo se jako malý „plahočil“ na záhoncích rodičů, a proto to v dospělosti už nemusí.
„Jasně, rozumím, tak to ne. Ale venku rádi posedíme, je tu i víc míst k odpočinku, včetně altánku.“
A do přírody také někdy vyrazíte? Co třeba na houby?
„No... Když už vidím v lese houbu, tak volám na manželku: Marcelko, hříbek, pojď si ho sebrat.“
Zato v kuchyni byste už houby mohl připravit, ne? Když rád vaříte.
„To už je lepší než s tím zahradničením. (smích). Mám rád thajská jídla a právě kuchyň byla místo, které jsem si navrhl podle svých představ (nechybí tu ani tepanyaki gril). Často k nám chodí přátelé, abych jim něco připravil, a pro mě je to příjemný relax. Do kuchyně mi nesměla mluvit ani manželka, natož architekt.“
S odborníkem jste však svou vizi domu určitě probírali.
„S manželkou jsme procestovali kus světa, a tak jsme si udělali jasnou představu o domě, ve kterém bychom chtěli dožít. Samozřejmě jsme si pak přizvali profesionálního architekta, aby pochopil náš záměr a vše doladil.“
Dům působí velmi přívětivě, vzdušně. Praktický je i tvar do písmene U nebo přírodní materiály, třeba břidlicové obklady.
„Máme rádi pohodlí, a i když není u nás doma vše architektonicky čisté, je důležité, jak se tady cítíme. Nelíbí se mi takový ten jasný novofunkcionalismus. Jen sklo, kámen, a když se něčeho dotknete, tak za vámi chodí s utěrkou a stírají otisky. Dům musí sloužit vám, a ne vy jemu. Proto jsme si sami vybírali nábytek i doplňky.“
A také jste domov jasně rozčlenili.
„Chtěli jsme oddělit část soukromou a společenskou. Proto jsou obě přízemní křídla takto navržená: pravé je věnované hostům, společnosti a zábavě, vlevo bydlí dcera Klárka s vnoučkem, obě části spojuje otevřená jídelna s kuchyní. A v patře máme soukromí my se ženou.“
Nedá se přehlédnout, jak jste zkombinovali jižanský styl s pro nás tajemnou kulturou Asie. Zdá se mi však, že sochy a sošky pro vás mají větší význam než třeba obrazy.
„Buddha je symbol naší víry, mám rád východní názor na život. Soška čínského císaře z dynastie Ming zase představuje sílu a energii, kterou dům potřebuje. Je to takový strážce našeho domova. Obrazy spíš dokreslují atmosféru, nejvíc jsem pyšný na ten, který mám od Káji Gotta.“
Jak bydlí Gavriely? Potřebuje balík peněz na dům
Letošní rok je pro ni hektický – v květnu se přestěhovala do nového domu v Chýni u Prahy a v létě začala moderovat VIP zprávy na televizi Prima. Jak…celý článek
Můžete zmínit technické vychytávky, které rodině zpříjemňují život? Všimla jsem si, že odemykáte otiskem palce.
„To už byly právě vychytávky architekta, vybíral například i dlažbu a obklady, sanitu, střešní krytinu... Kliky na otisk jsme dostali jako dárek ke dveřím, které jsme si objednali z USA. Nebudete tomu věřit, ale vyšly nás nakonec laciněji než od u nás dostupných dodavatelů.“
Kdybyste si měl za každých 10 let svého života vybrat jedno místo, kde je vám doma dobře, které by to byly?
„Pánský klub, terasa, obývák, ložnice a kuchyň.“
Kuchyni rozumím, do ložnice vám „nepolezu“, pohled z venkovní terasy by se líbil snad každému, relaxační lehátko v obýváku by mě také přitahovalo – teď už zbývá zdůvodnit jen pánský klub. Může za to kulečník? Nebo vaše sbírka koňaků?
„Někdo sbírá známky nebo mince a já posledních pár let koňaky. Kvalitní, francouzské. Ale ať jenom nemluvíme, pojďte a ochutnejte...“